Dcery prachu

Barevný, 35 mm
USA, 1991, 113 min
Sekce: Sundance v Karlových Varech

O filmu

Na přelomu 19. a 20. století zůstali příslušníci etnika Gullah, potomci afrických otroků, odříznuti na pásu ostrovů od nedalekých břehů Jižní Karolíny a Georgie. Jako důsledek této izolace vznikla a přetrvala originální svébytná afroamerická kultura. Členové komunity uchovali v paměti i každodenním životě vše, co jejich předkové přivezli z Afriky. Ve snímku Dcery prachu sledujeme rodinu, jak se jednoho podvečera roku 1902 zřejmě naposledy schází u večeře, den před odjezdem několika jejích členů na sever. Role vypravěče je přiřčena nenarozenému dítěti, stejně přítomní jsou však ve filmu i dávno zesnulí předkové. Téměř deset let připravovaný filmový projekt režisérky Julie Dashové nenabízí klasicky vyklenutý příběh, spíše lyrizované pocity a vzpomínky jednoho pronásledovaného, přesto nezlomeného etnika, vložené do dechberoucích filmových obrazů, výtvarně strhujících výjevů ze života.

O režisérovi

Julie Dashová (1952, New York City), první Afroameričanka, jejíž film, debut Dcery prachu (1991), byl distribuován na celém území Spojených států. Vystudovala filmovou a televizní tvorbu na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a filmovou produkci na City College of New York. Točila hudební videoklipy, mimo jiné pro Tracy Chapmanovou (nominace na Grammy). Je režisérkou jedné z povídek televizního cyklu Subway Stories produkovaného herečkou Rosie Perezovou a režisérem Jonathanem Demmem. Julie Dashová mimo jiné přednáší na význačných amerických univerzitách (Harvard, Yale, Stanford či Princeton).