Jimmy z vršku

Barevný, 35 mm
Itálie, 2006, 90 min
Sekce: Nová generace italského filmu

O filmu

Jimmy z městečka na Sardinii by chtěl „být někým“, třeba filmovou hvězdou, když občas slýchá, že se svou tváří by mohl jít do Hollywoodu. Přitom ho čeká jen dělnická práce v rafinerii a po celý jeho krátký život mu kolos továrny zastírá horizont při pohledu do dálky. Ve své naivitě se dá lehce svést k vyloupení domu, ale místo zisku a kýženého stoupání vzhůru ho tento čin přivede do vězení. Pocit prohry, zoufalství, osamění, vzdor, to všechno mu brání vzít si z nápravného zařízení pro mladistvé to dobré, co se tu nabízí. Naučí se sice jistému sebeovládání, ale jeho rozvaha v rozhodující chvíli selže. Když se dostane „na vršek“, do skupiny vedené knězem, kde delikventi v atmosféře tolerance a důvěry pracují v přírodě, Jimmy při první příležitosti uteče, cíl však nemá žádný... Část italské kritiky nadšeně mluví v souvislosti s tímto filmem o vzkříšení tradic neorealismu, nejvíce asi patrných v civilním herectví a autentické kresbě prostředí.

O režisérovi

Enrico Pau (1956, Sardinie) začínal v polovině 70. let u divadla, kde hrál i režíroval (mj. Sofoklovy a Beckettovy hry), dodnes pravidelně píše divadelní kritiky pro list Nová Sardinie a jako scenárista pracuje také pro sardinský rozhlas (RAI Cagliari). V roce 1996 natočil krátký hraný film La volpe e l’ape (Liška a včela), který měl velký úspěch na domácích i zahraničních festivalech. O tři roky později realizoval svůj první dokument, v němž se soustředil na sedm významných sardinských boxerů (Storie di pugili), další dokument je portrétem sardinského básníka Aquilina Cannase (L’anatema di Aquilino, 2004). V roce 2001 debutoval celovečerním hraným snímkem s názvem Pesi leggeri (Lehké váhy), jehož hrdiny jsou amatérští boxeři z předměstí Cagliari, druhý hraný film Jimmy z vršku, vycházející z knihy Massima Carlotta, dokazuje, že rodná Sardinie je jeho velkým životním tématem.