Tracey: Fragmenty

Barevný, 35 mm
Kanada, 2006, 80 min
Sekce: Jiný pohled

O filmu

Tracey: Fragmenty začala Maureen Medvedová psát na konci 80. let jako dramatické monology. Zajímalo ji, zda dokáže v literatuře experimentovat a vyjádřit tolik silných emocí jako moderní tanec, na jehož představení téměř denně chodila. Text se proměnil v román během let, kdy Medvedová prodělávala těžkou nemoc. Později ho přepracovala ve scénář. Hrdinkou příběhu je Tracey Berkowitzová, obyčejná patnáctiletá dívka. Při procházce ztratila svého malého bratra Sonnyho. V několika obrazech na rozděleném plátně se na přeskáčku odvíjejí jednotlivé momenty Traceyina hysterického hledání. Hovory s rodiči a psychiatrem, násilí, jemuž je Tracey vystavována ve škole, nebezpečné noci ve velkoměstě, běhání z místa na místo, neklidný spánek na zadním sedadle autobusu, sladké fantazie o lásce, paranoia, lži, mučivé vize a potřeba, aby jí bylo odpuštěno. Film, který se natáčel čtrnáct dní a jehož postprodukce trvala devět měsíců, má styl. A v hlavní roli drsnou i něžnou, tragikomickou, odzbrojující Ellen Pageovou. Snímek měl premiéru na MFF v Berlíně.

O režisérovi

Bruce McDonald (1959, Kingston, Kanada), jeden z nejoslavovanějších kanadských filmových a televizních režisérů, začínal po studiu jako střihač filmů Rona Manna, Petera Mettlera a Atoma Egoyana. Jako asistent režie pracoval na snímku Normana Jewisona Anežka Boží (Agnes of God). V roce 1989 natočil první část své Rock and Road Trilogy, uzavřel ji v roce 1996 záznamem turné legendární vancouverské punkové kapely. Všechny jeho celovečerní snímky, Roadkill (1989), Highway 61 (1991), Hard Core Logo (1996), Utancuj mě (1994) a Milostné zločiny Gillian Guessové (2004), byly v letech 1995, 1997 a 2005 uvedeny na karlovarském festivalu. Kromě toho je autorem celé řady krátkých experimentálních a dokumentárních filmů i snímků a seriálů pro kanadskou televizi. Spoluzaložil sdružení Liaison of Independent Filmmakers of Toronto, vlastní produkční společnost Shadow Shows.