Podzimní tance

Barevný, 35 mm
Estonsko, 2007, 123 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Černá (ne)komedie o samotě, zoufalství, naději a věčné touze po štěstí. Na odpudivém sídlišti ze sovětské éry žije šest ztracenců. Svobodná matka Laura, ženou opuštěný spisovatel Mati, kadeřník Kaski podezíraný z pedofilie, architekt Maurer a promiskuitní šatnář Theo se v jemně stylizovaném snímku plném absurdního humoru snaží vyrovnat se svými životy. Vizuálně úchvatný film se sugestivní atmosférou odkrývá důvěrně známé pocity obyvatel postsocialistických zemí, stavy vykořeněnosti, neštěstí a osamělosti. Existenciální témata jsou mu ale spíš východiskem pro ironické, ale zároveň empatické zpodobení života charizmatických hrdinů. Film nemá klasickou dramatickou strukturu, události v něm spíš jen volně plynou. Kombinuje seversky precizní smysl pro absurdní humor s východoevropsky depresivním pohledem na svět. Snímek Podzimní tance si odnesl Grand Prix za nejlepší film v sekci Horizonty z benátského filmového festivalu 2007. Další ceny získal na festivalech v Bratislavě, Marrákeši a Soluni.

O režisérovi

Veiko Õunpuu (1972, Estonsko) studoval obchodní management na Estonské obchodní škole, literární teorii a sémiotiku na univerzitě v Tallinu a malířství na Estonské akademii umění. Podle vlastních slov pracoval neúspěšně ve filmovém, v obchodním i reklamním průmyslu, živil se i jako řidič či malíř. V roce 2006 natočil středometrážní film Prázdný (Tühirand), uvedený mimo jiné na MFF Karlovy Vary v sekci Fórum nezávislých a na festivalech ve Stockholmu a v Soulu. Snímek získal několik cen. Svůj celovečerní debut Podzimní tance natočil v produkci své společnosti Homeless Bob. V současné době pracuje na dalším celovečerním filmu Püha Tõnu Kiusamine (Pokušení svatého Toníka), který by měl vstoupit do kin v roce 2009. Pro kulturní časopis Areen píše sloupky „In the Air“.