Kryštof Kolumbus: Enigma

Barevný, 35 mm
Portugalsko, Francie, 2007, 75 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Celý život pátrá Manuel Luciano po stopách Kryštofa Kolumba ve Starém i v Novém světě. Teprve objev Kolumbova rodného domu pomůže rozřešit otázku mořeplavcova původu. K tomuto cíli směřuje celá expedice, kterou jako diváci podnikneme spolu s režisérem Manoelem de Oliveirou a jeho vnukem Ricardem Trêpou, kteří filmovému Manuelovi propůjčili svou fyziognomii pro odlišná období, v nichž se snímek odehrává. Kryštof Kolumbus: Enigma je další z Oliveirových „cest na počátek světa“ (jeden svůj film tak i nazval). Nejenže je ve svém biblickém věku 99 let už vlastně sám svědkem z jiné doby, ale jako umělec s nevšední filozofickou erudicí ví, jak minulost „odemknout“. Záminka k putování je jako vždy spíš úsměvná (byl, nebo nebyl Kolumbus Portugalec?), ale zázračná neokázalost Oliveirových posledních filmů zůstává i tentokrát bez kazu. Jak to řekl režisér na adresu jedné Donatellovy sochy: „Jednoduchost Řeků, realismus renesance.“

O režisérovi

Manoel de Oliveira (1908, Oporto, Portugalsko) – jeho jméno se ve spojitosti s kinematografií poprvé objevilo v roce 1931. Po několika dokumentech debutoval v roce 1941 neorealisticky laděným hraným snímkem Aniki-Bobo, poté se řadu let věnoval jiným aktivitám. Od začátku 70. let poutala pozornost jeho volná tetralogie, věnovaná citovým (zvláště milostným) frustracím (1971–81). V Benátkách získal Zlatého lva jeho Saténový střevíček (Sapato de cetim, 1985), v roce 2005 mu francouzský prezident udělil Řád nejvyššího stupně Čestné legie za celoživotní dílo. Ve svých filmech se tento tvůrce postupně zcela přimkl k inscenované realitě a položil důraz na projev silných hereckých osobností (M. Piccoli, I. Papasová, C. Deneuveová). Z jeho pozdější filmografie byly v Karlových Varech uvedeny filmy Večírek (1996), před čtyřmi lety Abrahámovo údolí (1993), inspirované románem Paní Bovaryová, a v loňském roce Krásná dodnes.