Dracula

Barevný, 35 mm
Velká Británie, 1958, 82 min
Sekce: Půlnoční filmy

O filmu

Jonathan Harker pronikne do Draculova hradu s cílem nemrtvého hraběte zlikvidovat. Když však upírovi podlehne, musí se jeho úkolu zhostit doktor Van Helsing. První barevný filmový Dracula v elegantní režii Terence Fishera zdůrazňuje sexuální podtext upírského mýtu, který umocňuje rudou barvou krve. Kritika byla zděšena, nadšení diváci se však dostavili v hojném počtu a svou přízeň zachovali i dalším pokračováním série. Hrabě zde vystupuje v roli sexuálního osvoboditele, který proniká do spořádané viktoriánské domácnosti a přináší ženám uspokojení, jež jim jejich prudérní manželé nedokážou dopřát. Leeův vznešeně šarmantní Dracula toho příliš nenamluví a ani se neproměňuje v netopýra. Žádné podobné efekty nemá zapotřebí. Blazeovaný Lee budí respekt od prvního okamžiku na plátně – on je Dracula. Cushingův asketicky přísný Van Helsing, ztělesňující vše, co je dobré a správné, je stejně přesvědčivý. Když se ti dva poprvé utkají tváří v tvář, skutečně cítíme, že jde o zásadní střet mezi dobrem a zlem.

O režisérovi

Terence Fisher (1904, Maida Vale, Londýn – 1980) původně pracoval u obchodního loďstva. Ve 30. letech se stal filmovým střihačem. Ve studiu Highbury začal režírovat krátké dramatické snímky, například adaptaci rozhlasové hry Patricka Hamiltona To the Public Danger (Veřejné ohrožení, 1948). Ve studiu Gainsborough již natáčel celovečerní filmy, jmenovitě So Long at the Fair (Zmizení na světové výstavě, 1950). Pro společnost Hammer pracoval ještě předtím, než se začala specializovat na hororový žánr. Fisherova schopnost točit při skromném rozpočtu vizuálně působivé snímky byla pro úspěch společnosti klíčová. Snímkem Frankensteinova kletba (The Curse of Frankenstein, 1957) fenomén „hammerovského hororu” odstartoval a zůstal mu věrný i ve svém posledním filmu Frankenstein and the Monster from Hell (Frankenstein a pekelná stvůra, 1974). Kritika však o jeho dílo projevila opravdový zájem až po jeho smrti.