Dvě smrti

Barevný, 35 mm
Velká Británie, 1995, 102 min
Sekce: Pocta Nicolasi Roegovi

O filmu

V honosné vile v rumunské Bukurešti se těsně po pádu Ceauşescova režimu  scházejí čtyři přátelé, aby společně povečeřeli. V ulicích za okny zuří bratrovražedné revoluční boje, jež tu a tam vtrhnou i do vily a naruší bezchybný průběh okázalé večeře. Na naléhání přátel začne hostitel vypravovat příběh své krásné tajemné hospodyně, příběh, jenž se postupně promění ve strašlivou zpověď. Jak zničující násilí a hrůza pomalu prosakují zdmi dovnitř domu, vyplouvají na povrch skrytá tajemství i ostatních hostů. Tajemství erotických obsesí a vášní, jež ničí a zároveň pohánějí jejich životy. V Roegově filmografii nezvykle komorně pojaté Dvě smrti v lecčems připomenou jiný film-zpověď: Hořký měsíc Romana Polanského. Roeg ovšem zachází mnohem dál v rafinovanosti vzájemného týrání ústřední dvojice, a především v důrazu na křehkost a zranitelnost lidského těla. Dvě smrti tak obsahují záběry, jaké jsou jen zřídka k vidění ve filmu, který se nehlásí k hororovému žánru. Tělo a duše, stejně jako dům, jsou snadné cíle, které není možné dlouho bránit. Dům pustoší nájezdy vojáků zvnějšku, ty druhé především neovladatelné síly sebedestruktivních vášní zevnitř. Atmosféru mísící napětí, klaustrofobii a neodvratnost s dráždivým odérem smyslnosti pečlivě buduje také hudba jednoho z dnes prominentních hollywoodských skladatelů Hanse Zimmera.