Nesahejte na sekeru (Vévodkyně z Langeais)

Barevný, 35 mm
Francie, Itálie, 2007, 137 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Po skončení napoleonských válek začne být mladý generál Montriveau zván do pařížských šlechtických salonů, kde berou jeho zachmuřenost a neúplatnou přímočarost jako zábavnou atrakci. Krásné vévodkyni z Langeais se podaří získat Montriveauovu lásku jako vzácnou trofej. Muž i žena se časem naučí rozeznat rozdíl mezi hrou, vášní a opravdovou láskou, ale vždy se zpožděním, které nemůže vyústit jinak než tragicky. Rivettův film není „zfilmovaný Balzac“ - ve smyslu obvyklého přiblížení literární látky duchu současné doby. Povrchní ilustrativnosti se velký francouzský filmař vyhne právě tím, že Balzaka s jeho popisy a zdánlivě antikvovaným stylem respektuje jako skutečného partnera ve sdílení vlastní celoživotní posedlosti „lží, která říká pravdu“ (Cocteau). Je přirozené, že jeden z nejpozoruhodnějších filmů roku 2007 tak může oslovit spíše diváka, který autora neopouští v momentě, kdy se ukáže, že hra přestala být hrou.

O režisérovi

Jacques Rivette (1928, Rouen, Francie) byl od počátku 50. let přispěvatelem nejvlivnější poválečné filmověkritické revue Cahiers du cinéma, natočil několik krátkých snímků a souběžně se svými druhy z nové vlny přešel k dlouhometrážní tvorbě filmem Paříž nám patří (1958). Cenzurní skandál kolem následující Jeptišky (1965), stylistické mistrovství Šílené lásky (1967) ani třináctihodinový experiment Out 1 (1970) nepřinesly režisérovi diváckou přízeň, jíž se dostalo debutům Truffauta či Godarda. Širší ohlas si získala teprve brilantní fantazie Céline a Julie si vyjely na lodi (1974). Další Rivettovy filmy opět nesly cejch náročnosti a hermetičnosti, který nečekaně setřásla čtyřhodinová, Balzakem inspirovaná Krásná hašteřilka či sofistikovaná komedie Kdo ví! (2001). Vrcholnou formu režisérova „zralého období” vykazuje po Příběhu Marie a Juliena (2003) i jeho nejnovější film.