Navěky

Barevný, 35 mm
Nizozemsko, 2006, 95 min
Sekce: Zaostřeno na Nizozemsko

O filmu

Několika cenami ověnčenou filozoficko-poetickou meditaci o významu umění v lidském životě natočila Heddy Honigmannová v hájemství, v němž se láska a smrt prolínají s krásou: na světoznámém hřbitově Père-Lachaise v Paříži. Svůj klid tam našlo mnoho umělců z různých dob i koutů světa, včetně Edith Piaf, Marcela Prousta a Jima Morrisona. Řada z nich je dodnes uctívána, jak dokládá náhrobek Oscara Wilda posetý rtěnkovými polibky, jiní upadli v zapomnění. Režisérka ale nehovoří jen s lidmi, kteří na toto romanticky melancholické, utěšující i povznášející místo chodí uctít památku obdivovaných géniů či hledat inspiraci pro svoji tvorbu i život (například japonská klavíristka díky Chopinově hudbě navazuje duchovní spojení se zesnulým otcem). Šetrně zpovídá i pozůstalé, kteří tu pohřbili milované manžele, rodiče či přátele, pečují o jejich náhrobky a chtějí se podělit o svůj žal, láskyplné vzpomínky a nezřídka i nevšední osudy.

O režisérovi

Heddy Honigmannová (1951, Lima) se narodila v hlavním městě Peru, kam se její rodina přistěhovala z Polska v roce 1939. Po studiích na univerzitě v Limě odjela do Evropy a začala studovat na známé římské filmové škole Centro Sperimentale di Cinematografia. Od roku 1978 má nizozemské občanství. Samostatně debutovala v roce 1988 hraným filmem Hersenschimmen (Stíny mysli). Za milostné drama Tot ziens (Au revoir, 1995) obdržela Cenu kritiků na Nizozemském filmovém festivalu. Její dokumentární filmy Metaal en melancholie (Kov a melancholie, 1993), O Amor Natural (1996), Het ondergrondse orkest (Orchestr z podzemky, 1997), Crazy (Šílený, 1999) a Dame la mano (Podej mi ruku, 2003) získaly řadu cen. Za snímek Navěky (2006) si z Nizozemského filmového festivalu odvezla Cenu za nejlepší celovečerní dokument a Cenu kritiků.