Buddha padl hanbou

Barevný, 35 mm
Írán, Francie, 2007, 81 min
Sekce: Jiný pohled

O filmu

V roce 2001 oblétla svět zpráva o demolici obřích soch Buddhů vytesaných do skalní stěny v Bamjánském údolí v Afghánistánu, nařízené vedením Talibanu. Doslova ve stínu prázdnoty zející nyní ve skalní stěně se vine pouť afghánské holčičky, která se chce naučit číst. Její cesta za vzděláním v sobě spojuje dokumentaristické i metaforické zobrazení současné afghánské reality i předchozí minulosti. Film nese typické znaky íránské autorské kinematografie, především pak filmů natočených rodinnými příbuznými režisérky Hany Makhmalbafové, kde realisticky zachycený svět dětí a jejich her funguje jako výmluvná paralela celé společnosti a zároveň ukazuje konflikt radikálních ideálů dospělých s naivním a bezprostředním vnímáním dětí. Režisérka stylově navazuje na své předchozí dokumentaristické zkušenosti a podřizuje syrový obraz digitální kamery projevům dětských neherců.

O režisérovi

Hana Makhmalbafová (1988, Teherán) je nejmladší dcera íránského tvůrce Mohsena Makhmalbafa. V osmi letech natočila krátký film Rouzi keh khaleh mariz bound (Den, kdy má teta byla nemocná, 1997), který byl uveden na festivalech v Locarnu a Pusanu. Předčasně ukončila povinnou školní docházku a začala po boku své starší sestry Samiry studovat na filmové škole zřízené jejich otcem. Jako asistentka režie a fotografka se podílela na natáčení filmů produkovaných rodinnou společností Makhmalbaf Film House. V roce 2002 dokumentovala v Afghánistánu vznik Samiřina snímku V pět odpoledne (Panj é asr, 2003), a tak vznikl její celovečerní debut Radost šílenství (Lezate divanegi, 2003). Scénář k filmu Buddha padl hanbou napsala její matka Marziyeh Meshkiniová.