René

Barevný, 35 mm
Česká republika, 2008, 90 min
WP – světová premiéra
Sekce: Soutěž dokumentárních filmů

O filmu

„Proč žádná část mýho zasranýho života nedopadla dobře? To neví nikdo. Ani Bůh. Bůh má volno a čte si porno,“ píše ve svém Deníku zapomenutého nenapravitelný kriminálník a také osobitý spisovatel René Plášil, hlavní postava dalšího časosběrného dokumentu Heleny Třeštíkové. Se syrovou autentičností režisérka celých dvacet let zaznamenává smutný osud Reného na jeho pouti mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Život Reného, který se úspěšně stylizuje do role desperáta, se odvíjí na pozadí významných politických událostí u nás i ve světě. Sametová revoluce, volby prezidenta, 11. září či vstup České republiky do EU, to vše René „zažívá“ většinou v útrobách nejrůznějších věznic. Zajímavým způsobem je ve filmu nastíněn motiv vztahu režisérky a jejího „objektu zkoumání“, který se někdy cítí jako prostitut prodávající za mrzký peníz svůj životní příběh, ale návštěvy filmového štábu či nesčetné dopisy adresované Heleně Třeštíkové jsou pro něj mnohdy jedinou útěchou.

O režisérovi

Helena Třeštíková (1949, Praha) vystudovala režii na FAMU (1974). Na sklonku roku 1990 spoluzaložila Nadaci Film a sociologie a v roce 1994 Nadaci Člověk a čas. Časosběrnou metodu rozvíjí už od svého školního filmu Živá voda (1972). Natočila víc než čtyřicet dokumentů, většinou s tematikou mezilidských vztahů, sociálních problémů a ženské otázky. Výběrová filmografie: Dotek světla (1979), Jestli něco potřebuje naši pomoc – je to svoboda (1990), Sladké hořkosti Lídy Baarové (1996), Vyloučeni z literatury (1999), Sladké století (1998 – Cena za nejlepší dokument na MFF KV) či obdobně koncipované Ženy na přelomu tisíciletí (V pasti, 2001 – Zvláštní uznání na MFF KV). Časosběrné cykly: Řekni mi něco o sobě (od roku 1989) a Manželské etudy (1987–2006). V roce 2007 byl na MFF KV uveden časosběrný dokument Marcela (2006).