Máj

Barevný, 35 mm
Česká republika, 2008, 74 min
Sekce: České filmy 2008-2009

O filmu

Po divácky úspěšném přepisu Erbenových balad Kytice natočil F. A. Brabec další adaptaci „nefilmovatelné" literární předlohy: osm let po poetické dramatizaci básnické sbírky K. J. Erbena se ujal dalšího klasického díla české literatury, básně Karla Hynka Máchy Máj. Podobně jako Kytice se i adaptace vrcholného díla českého romantismu (poprvé vyšlo v roce 1836) opírá o originální autorsko-režisérskou koncepci. V pojetí F. A. Brabce a jeho spoluscenáristky Ivany Novákové se filozofující předloha, kterou zná každé české dítě už ze školních lavic, změnila v barvitou podívanou. Autoři využili vizuálnosti a emocionality třetího tisíciletí a na základě předlohy rekonstruovali a dotvořili dramatický děj. Vztahový trojúhelník mezi loupežníkem Vilémem, jeho láskou Jarmilou a Vilémovým otcem se tak mění v romantické drama plné vášní a erotické senzuality, situované do krásné krajiny. Nadčasovou dimenzi pak vyprávění dodává postava kata, jež v Brabcově pojetí splývá s vypravěčem dávného příběhu. Brabcův Máj se tak stává důkazem, že i na klasika se dá chodit do kina.

O režisérovi

F. A. Brabec (František Antonín Brabec, 1954, Praha) vystudoval obor kamera na pražské FAMU (1981) a dnes patří k nejoceňovanějším českým kameramanům. Získal cenu diváků Camerimage 2001 za Kytici (2000) a České lvy za snímky Kytice, Král Ubu (1996) a Jízda (1994). Klíčová pro něj byla spolupráce s režisérem Svěrákem (Obecná škola, 1991; Akumulátor 1; Jízda, 1994), spolupracoval ovšem i s dalšími významnými režiséry – Pavláskovou (Čas sluhů, 1989; Corpus delicti, 1991; Bestiář, 2007), Němcem (Jméno kódu Rubín, 1997), Jakubiskem (druhá režie filmu Bathory, 2008). V roce 1996 debutoval jako režisér přepisem divadelní hry Alfreda Jarryho Král Ubu. Dále natočil přepis Erbenovy básnické sbírky Kytice, modernizovanou verzi klasického příběhu Krysař (2003) a kriminální drama Bolero (2004).