Holka Ferrari Dino

Barevný, DIGIBETA
Česká republika, 2009, 68 min
Sekce: Jiný pohled

O filmu

Po Nočních hovorech s matkou a Krajině mého srdce natočil Jan Němec další autodokument na pomezí experimentu a hraného eseje. Popisuje v něm okolnosti, které provázely jeho natáčení sovětské invaze v pražských ulicích 21. srpna 1968. Čtyři kotouče cenného materiálu, pořízeného z vlastní iniciativy, neměly v okupovaném státě žádnou hodnotu: bylo třeba je ukázat světu. Režisér s dvojicí přátel provezl drahocenný materiál, zahrnující v nesestříhané podobě šestnáct minut, do Rakouska přes prakticky uzavřené hranice za značně bizarních okolností. Nejdůležitější z nich byly „holka Ferrari Dino", tedy krásná, ale nedosažitelná dívka Jana, a autorův milovaný vůz Fiat 850. Jan Němec opět zkoumá skutečnost svého života ve vztahu k české minulosti. Intimní historie se nedělitelně prostupuje s „velkými" dějinami. Tvůrce konfrontuje hrané dotáčky (v nichž ho ztělesňuje Karel Roden) s původním materiálem, který před více než čtyřiceti lety obletěl svět a získal si „víc diváků, než má Steven Spielberg".

O režisérovi

Jan Němec (1936, Praha) debutoval filmem Démanty noci (1964, Velká cena na MFF v Mannheimu), jenž patří k nejzajímavějším dílům české nové vlny. Dále natočil povídku Podvodníci z filmu Perličky na dně (1965) a snímky Mučedníci lásky (1966) a O slavnosti a hostech (1966, Gran Premio na MFF v Bergamu). Krátký film Mutter und Sohn (Velká cena v Oberhausenu) a dokument o invazi v roce 1968 Oratorium pro Prahu (Cena FIPRESCI v Mannheimu). Od roku 1970 byl Jan Němec na černé listině, bez práce. Od roku 1974 do roku 1989 by v nuceném exilu, kde natočil např. kafkovskou adaptaci Metamorphosis (1975). Po návratu do vlasti vytvořil filmy V žáru královské lásky, Jméno kódu Rubín, Noční hovory s matkou (Zlatý leopard v Locarnu), Krajina mého srdce a Toyen. Na MFF KV získal v roce 2006 Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.