Hranice

Barevný, 35 mm
Arménie, Nizozemsko, 2009, 82 min
Sekce: Jiný pohled

O filmu

Vzduch vibruje ozvěnami války, prostor vězní hučící dráty. Arménská enkláva v Ázerbájdžánu, odkázaná na sebe a přísun humanitární pomoci. Němým komentátorem údělu příhraniční komunity je zatoulaný býček, zachráněný z jezerní tůně. Muži pečují o stáda krav, ovcí a koz, ženy je dojí a vyrábějí sýr. Stolují u dýmající polní kuchyně. Léto střídá podzim, zima mění jen rytmus práce a způsob existence zvířat. Býček touží po výběhu na kamenité pláně, ale všude naráží jen na dráty a strážní věže. Muž dostavěl dům a v nedalekém chrámu se oženil. Do kamenných ruin svatebčany doprovodili sousedé. O Vánocích rodiny usedly ke stolům se skromným pohoštěním. V noci vzplály stáje a seníky. Býček vyběhl za svobodou… Sugestivní obraz válečné krajiny vyvěrá z pozorování zraněné přírody, zmatených zvířat a lidí, kteří navzdory okolnostem neztrácejí smysl pro důstojnost, zakotvený v jejich tradici. Dokumentární syrovost režisér zjemňuje empatickou reflexí.

O režisérovi

Harutyun Khachatryan (1955, Achalkalaki, Gruzie) vystudoval v roce 1981 režii na Pedagogickém institutu v Jerevanu, kde nyní působí jako pedagog. Natočil dokumentární filmy: Mer taghi dzaynere (Hlasy našich sousedů, 1981), Hyurenkalelov hramanatarin (Návštěva s velitelem, 1985), Mi eghelutyan khronika (Kronika jedné události, 1985), Erek raund Engibariani kyankic (Tři kola v životě Jengiabarova, 1986), Kond (1987), Spitak kaghak (Bílé město, 1988), Veradardz avetyats erkir (Návrat do zaslíbené země, 1991). Dokumentaristický rukopis je patrný i z hraných snímků Kamin unaynutyan (Vítr zapomnění, 1990), Verjin kayaran (Poslední stanice, 1994), Dokumentarista (Vaveragrogh, 2003 – Zvláštní uznání na MFF v Karlových Varech), Poeti veradadze (Návrat básníka, 2005) a nejnověji ve filmu Hranice.