Výstřednosti jedné plavovlásky

Barevný, 35 mm
Portugalsko, Francie, Španělsko, 2009, 63 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Macário stráví dlouhou jízdu vlakem do Algarve hovorem s neznámou cestující, které se svěřuje s bolestným příběhem životní lásky: sotva nastoupil ke svému strýci do prvního zaměstnání jako účetní, bláznivě se zamiloval do dívky z domu přes ulici. Její živý portrét v rámu okna a rozhodnutí se s ní oženit odstartovaly bolestné peripetie, jejichž nejsmutnějším rozměrem byl falešný happy end... Stoletý Oliveira patrně na protest proti cenám za „celoživotní dílo", které převzal na festivalech v Benátkách a v Berlíně již před čtvrtstoletím, tvoří čím dál intenzivněji. Když roku 2003 natočil snímek s provokativním názvem Mluvený film, chtěl tím jistě sdělit, že má stále co říci, a od té doby vkládá do své filmografie dva nové tituly ročně. Jejich délka už dávno nedosahuje čtyř set minut jako u Saténového střevíčku (1985), ale i tento snímek s hodinovou stopáží dokazuje kultivovanost svého vzdělaného a sečtělého tvůrce. Přestože režisér začal tvořit ještě v éře němého filmu, stále vyniká obdivuhodnou schopností udržet krok s moderní dobou.

O režisérovi

Manoel de Oliveira (1908, Oporto), klasik světové kinematografie, natočil svůj první dokument Douro, faina fluvial (Douro, říční dřina) v roce 1931. O deset let později předznamenal neorealismus hraným debutem Aniki-Bobo. Film si ohmatal ze všech stran: jako herec, režisér, producent, scenárista, kameraman, střihač, zvukař i producent. Za diktátora Salazara měl omezené možnosti, přesto v 70. letech odstartoval novou etapu své tvorby. Ceny za celoživotní dílo obdržel na MFF v Benátkách (1985, 2004) a na MFF v Cannes (2008). V Karlových Varech byly uvedeny filmy Večírek (Party, 1996), Vale Abraao (Abrahámovo údolí, 1993), Belle toujours (Krásná dodnes, 2006), Cristóvão Colombo: O enigma (Kryštof Kolumbus: Enigma, 2007). V současnosti dokončuje další film O estranho caso de Angélica (Podivný případ Angeliky, 2009).