Puškvorec

Barevný, 35 mm
Polsko, 2008, 83 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Legendární režisér Andrzej Wajda se ve svém nejnovějším filmu Puškvorec již po čtvrté vrací k próze klasika polské literatury Jarosława Iwaszkiewicze (předchozími snímky na motivy Iwaszkiewiczových próz jsou Březový háj, 1970; Slečny z Vlčí, 1979, a Červnová noc, 2001). Příběh Marty, osamělé manželky maloměstského lékaře, která se v poválečné době vyrovnává se ztrátou obou synů a postupně se sbližuje s prostým mladíkem Boguśem, tvoří kostru nevšedního snímku. Do hlavní role obsadil Wajda jednu z nejuznávanějších polských hereček současnosti Krystynu Jandovou. Ta vnesla do filmu osobní, silně emocionální téma, když se rozhodla podělit o svůj zármutek ze ztráty milovaného člověka. V další dějové rovině tak statická kamera herečku sleduje, jak ve zšeřelém hotelovém pokoji klidným hlasem vzpomíná na poslední dny strávené se svým umírajícím manželem, kameramanem Edwardem Kłosińským. Puškvorec je mnohovrstevným zamyšlením nad smrtí a úzkou hranicí mezi životem a smrtí. Wajdův snímek získal na letošním MFF v Berlíně Cenu Alfreda Bauera.

O režisérovi

Andrzej Wajda (1926, Suwałki, Polsko) věnoval podstatnou část tvorby reflexi válečných osudů Polska. Po debutu Nezvaní hosté (Pokolenie, 1954) upozornil na odbojáře z řad zneuznané Zemské armády ve filmech Kanály (Kanał, 1956), Popel a démant (Popiół i diament, 1958) a Prstýnek s orlem v koruně (Pierścionek z orłem w koronie, 1992). Tragický začátek války vystihl ve snímcích Lotna (1959) a Kronika milostných nehod (Kronika wypadków miłosnych, 1985), poválečná traumata vězněných Poláků v Krajině po bitvě (Krajobraz po bitwie, 1970) a ponižující zacházení s Poláky ve filmu Eine Liebe in Deutschland (Láska v Německu, 1983). Židovský úděl připomenul ve filmech Samson (1961), Korczak (1988) a Wielki Tydzień (Velikonoční týden, 1995). V roce 2007 se k válečné tematice vrátil snímkem Katyň. Ve svém zatím posledním snímku Puškvorec překvapil režisér novátorským přístupem, za nějž byl na MFF v Berlíně oceněn Cenou Alfreda Bauera.