Hezké vesnice hezky hoří

Barevný, 35 mm
Srbsko, 1996, 125 min
Sekce: Dvacet let svobody

O filmu

V bělehradské armádní nemocnici leží vojáci ranění v bosenské válce. Mezi nimi je i muž vzpomínající na válečné konfrontace, ale i roky předcházející násilnému sporu. Srb Milan vyrůstal spolu s Muslimem Halilem poblíž opuštěného tunelu, do něhož se báli vkročit. Nyní však jeden z nich tunelem utíká do bezpečí a netuší, že na jeho konci čeká někdejší kamarád s nabitou puškou a hlavou plnou zloby i výčitek. Snímek vznikl v době, kdy ještě probíhaly poslední boje, a stal se prvním srbským filmem dotýkajícím se tématu bosenské války. Vedle samotného konfliktu se však zabývá i životy postav různého původu a vyznání v časech, které válce samotné předcházely. Svým pojetím pak snímek přispívá do diskuze, zda je možné dosáhnout míru, když více než po něm toužíme po pomstě. „Bylo to těžké – udělat film o válce za války je vlastně skoro šílenství," řekl o díle jeho režisér pro časopis Cinepur.

O režisérovi

Srdjan Dragojević (1963, Bělehrad) náleží k nejvýznamnějším srbským scenáristům a režisérům. Vystudoval psychologii a filmovou režii. V roce 1992 debutoval snímkem Mi nismo anđeli (Nejsme andělé), který získal v zemích bývalé Jugoslávie velký ohlas. Hořký komediální podtón je zřetelný i v ceněném snímku Hezké vesnice hezky hoří. Následující titul Rane (Rány, 1998) nahlíží jugoslávskou realitu očima jiné generace, ale s nemenší krutostí. Po dvouleté zkušenosti v USA se Dragojević vrátil zpět do Srbska, kde natočil pokračování snímku Mi nismo anđeli 2 (Nejsme andělé 2) a jako scenárista se podílel na třetím dílu série. Režisérův nejnovější snímek je výpravné historické drama Sveti Georgije ubiva azdahu (Svatý Jiří zabíjí draka, 2009).