Žízeň

Barevný, 35 mm
Jižní Korea, 2009, 133 min
Sekce: Otevřené oči

O filmu

Katolický kněz Sang-hyun se stane součástí lékařského experimentu, během nějž je infikován smrtícím virem. Po podivné transfuzi se vrací zpět do světa živých, krev neznámého původu z něj však udělala upíra. Sang-hyun se zmítá mezi sžírající touhou sát krev a vírou, která mu zakazuje zabíjet. Navíc se zaplete do aféry s vdanou kamarádkou z dětství, která také nevěstí nic dobrého... Park Chan-wook ve svých filmech již dlouho zkoumá téma vztahu mezi hříchem a vykoupením. Žízeň je projekt, na jehož přípravách pracoval celých deset let. Už v roce 2000, kdy natočil Pohraniční pásmo, si pro ztvárnění role kněze, z něhož se stane upír, zajistil herce Song Kang-hoa. Nejen herecké výkony, ale i skvělá práce se střihem a kamerou vytvářejí opět zcela jedinečný svět, který je pro Park Chan-wookovy filmy příznačný. Zajímavostí mimo jiné je, že se jedná o první korejský film, na jehož financování se již od počátku podílelo velké hollywoodské studio (Universal Pictures International). Z festivalu v Cannes si Žízeň odnesla Cenu poroty (spolu s filmem Fish Tank Britky Andrey Arnoldové).

O režisérovi

Park Chan-wook (1963, Soul, Jižní Korea) vystudoval filozofii na univerzitě v Sogangu. Během studií organizoval filmový klub a publikoval kritické texty o filmu. Do mezinárodního povědomí prorazil svým třetím celovečerním snímkem Pohraniční pásmo (Gongdong kyeongbi gooyeok JSA, 2000), což byl jeden z prvních filmů, které neschematicky pojaly otázku rozdělené Koreje. Následovala fenomenální trilogie na téma pomsty sestávající z bytostně originálních snímků Sympathy for Mr. Vengeance (Boksuneun naui geot, 2002), Old Boy (Oldeuboi, 2003) a Nebohá paní Pomsta (Chinjeolhan Geumjassi, 2005). Prostřední jmenovaný získal Velkou cenu poroty na MFF v Cannes. V hyperstylizovaném snímku z blázince Jsem cyborg, ale to nevadí (Ssaibogeujiman kwaenchanha, 2006) vytvořil Park variaci na rozpustilé romantické komedie.