Housenka

Barevný, 35 mm
Japonsko, 2010, 85 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Existuje něco jako spravedlivá válka, když v každém konfliktu se lidské bytosti navzájem zabíjejí a páchají na sobě nepředstavitelná zvěrstva? Poručík Kurokawa toto vše zažil na vlastní kůži. Nejprve byl tím, kdo mučí, znásilňuje a bere životy. Píše se rok 1940, je konec druhé čínsko-japonské války a Kurokawa se vrací domů jako válečný hrdina. Jeho hruď zdobí řada vyznamenání. Hruď, přesněji trup s hlavou, je však to jediné, co z drsného vojáka a kdysi i krutého a násilnického manžela zbylo. V rodné vesnici na něj čeká jeho žena Šigeko, jejíž povinností vůči rodině, vesnické komunitě a vlastně celému císařství je s nejvyšší obětavostí se postarat o muže-housenku, o nemluvící tělo, které se neustále dožaduje jídla a sexu. Jeden z nejkontroverzněji přijatých filmů letošní berlínské soutěže je působivé, silně protiválečné intimní drama, natočené s minimálním rozpočtem a v podstatě za účasti pouhých dvou hereckých představitelů, kteří podávají strhující výkony. Šinobu Teradžimová, představitelka Šigeko, si nakonec z Berlína odnesla cenu za nejlepší ženský herecký výkon.

O režisérovi

Kodži Wakamacu (1936, Wakuja, Japonsko) se v 17 letech dostal do Tokia a později se stal členem jakuzy. Po propuštění z vězení napsal o svých zážitcích knihu. Od roku 1959 pracoval pro televizi, o čtyři roky později natočil svůj první film a stal se úspěšným představitelem žánru „pinku eiga", japonských erotických snímků. V roce 1965 založil produkční společnost Wakamatsu Production, jejímž prvním filmem se stal Kabe no naka no himegoto (Tajemství za zdí), uvedený v soutěži Berlinale. V roce 1976 produkoval Koridu lásky N. Óšimy. V 60. a 70. letech točil až 10 filmů ročně (řada z nich byla v mnoha zemích zakázána). Nový festivalový úspěch se dostavil v roce 1971, kdy byly dva z jeho snímků, Okasareta hakui (Znásilnění andělé, 1967) a Seizoku (1970), uvedeny v Cannes. Jeho předposlední, kritikou ceněný film Džicuroku rengô sekigun: Asama sansô e no miči (Spojená Rudá armáda) zařadilo Berlinale do programu sekce Forum v roce 2008.