Gepard

Barevný, 35 mm
Itálie, 1963, 185 min
Sekce: Poklady filmových archivů

O filmu

Píše se rok 1860, Garibaldi se vyloďuje na Sicílii, risorgimento je v plném proudu. Kníže Fabrizio Salina dobře ví, že končí historická role třídy, k níž po staletí patří jeho rod, že ji vytlačí vrstva lidí často nevzdělaných a nekultivovaných. Myšlenku zániku světa, který miloval, přijímá se smutkem, ale s vědomím jeho neodvratnosti. A hlavně s odhodláním pomoci milovanému synovci, aby si v novém světě našel správné místo pro sebe a své potomky. Se shovívavou ironií sleduje, jak instinkt vede podnikavého Tancrediho z řad revolucionářů vzápětí do armády nového krále Itálie a od vlažného zájmu o strýcovu dceru Concettu do náruče krásné Angeliky, dcery plebejského zbohatlíka. Předlohou slavného filmu Luchina Viscontiho s nádhernou kamerou Giuseppa Rotunna byl román Tomasiho di Lampedusy, pocházejícího ze starobylé šlechty, podobně jako režisér. Díky citlivému digitálnímu restaurování se příběh knížete Saliny, v nezapomenutelném podání Burta Lancastera, a dvojice Tancredi a Angelica, jež ztělesnili Alain Delon a Claudia Cardinalová, stane nepřekonatelným zážitkem i pro toho, kdo film už dobře zná.

O režisérovi

Luchino Visconti di Modrone (1906 Milán – 1976 Řím), divadelní a filmový režisér a scenárista. Jako asistent pracoval s Jeanem Renoirem. Jeho první film Posedlost (1943), volná adaptace románu J. M. Caina Pošťák zvoní vždy dvakrát, odstartoval hnutí neorealismu. Další filmy: Dny slávy (dok., 1945), Země se chvěje (1948), Nejkrásnější (1951), Vášeň (1954), Natálie (1957) podle F. M. Dostojevského, Rocco a jeho bratři (1960), Gepard (1963) podle románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, Boccaccio ’70 (povídka Práce, 1963), Hvězdy Velkého vozu (1965), Cizinec (1967) podle Alberta Camuse, Čarodějky (povídka Upálená čarodějka, 1967), Soumrak bohů (1969), Smrt v Benátkách (1971) podle Thomase Manna, Ludwig (1972), Rodinný portrét (1974), Nevinný (1976) podle Gabriela D’Annunzia.