Zvuk hluku

Barevný, 35 mm
Francie, Švédsko, Dánsko, 2010, 102 min
Sekce: Otevřené oči

O filmu

Policista Amadeus se odjakživa cítil odstrčen, protože na rozdíl od všech svých příbuzných nemá hudební nadání, a navíc trpí silným odporem k hudbě. Nyní se dostává na stopu skupinky hudebníků, která se rozhodla ovládnout veřejný prostor svými akustickými útoky. Podaří se mu překazit kompozici pro šest lékařů, pacienta a operační sál, anebo se sám stane obětí války vedené pomocí hudby? Tvůrci filmu naplno zúročují svou fascinaci městským prostředím a ke zvukům, které nás obklopují, přistupují s obdivuhodnou kreativitou. Způsobem, jakým proti sobě staví hlavní postavy a jejich rozdílné postoje, bojuje snímek proti tichu, nudnému střednímu proudu i hudebnímu snobství, ale také ukazuje, že hudební moderna může být zábavná. Při tom všem ale film nezapomíná na své hrdiny a jejich touhu po naprostém klidu, či naopak hlučném vytrhávání z každodennosti. Zvuk hluku dokazuje, že hudba může opravdu měnit životy lidí.

O režisérovi

Ola Simonsson a Johannes Stjärne Nilsson (oba 1969, Lund, Švédsko) se znají od dětství. Johannes vystudoval umění ve Stockholmu a živí se jako grafik, kreslíř a režisér. Ola absolvoval na hudební konzervatoři v Malmö a pracuje jako hudebník a učitel zpěvu. Jejich surrealistický krátký film Bakom mahognybordet (1996) byl v Cannes vybrán do sekce Týden kritiky. V Cannes byl promítán i krátký snímek Music for One Apartment and Six Drummers (2001), který následně získal množství ocenění po celém světě a dodnes je hitem internetových videoserverů. Cesta platýse (Spättans väg, 2005) byla v Karlových Varech uvedena v sekci Fórum nezávislých. V Cannes byl promítán i snímek Žena a gramofon (Kvinna vid grammofon, 2006), který též viděli diváci na MFF KV. Hudební komedie Zvuk hluku je jejich celovečerní debut.