Post mortem

Barevný, 35 mm
Chile, Německo, Mexiko, 2010, 98 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Chile 1973, hlavní město. Podivínský Mario Cornejo pracuje v márnici jako zapisovatel: sestavuje zprávy z pitev, které vyhotovují soudní lékaři. Prožívá zrovna milostné opojení varietní tanečnicí Nancy, když dochází ke státnímu převratu. Márnici zaplavují stovky mrtvých těl a v doprovodu absurdity a chaosu se do Mariova soukromí vnutí převratné události, které vejdou do historie země. Slovo režiséra: „Je to příběh zdánlivě bezvýznamné a nezajímavé dvojice. A je to příběh Chile v době vojenského puče. Mariův nedostižný cíl dobýt vysněnou ženu je stejně nedostižný jako cíl národa, jenž se snaží dosáhnout neuskutečnitelného politického modelu – socialismu. A to všechno uprostřed mrtvol těch, kteří umřeli pro ideály, jež jim byly vnuceny bez ohledu na důsledky..."

O režisérovi

Pablo Larraín (1976, Santiago de Chile) vystudoval audiovizuální komunikaci na univerzitě UNIACC. Je zakládajícím členem produkční společnosti Fabula, vyrábějící hrané filmy, televizní pořady a reklamy. V roce 2005 režíroval svůj první celovečerní film Fuga, který byl v následujícím roce uveden také jako divadelní hra. Druhý snímek Tony Manero měl světovou premiéru v Cannes. Post mortem (2010) je jeho třetí film, který byl v premiéře uveden na loňském festivalu v Benátkách.