Otec

Barevný, 35 mm
Španělsko, 2010, 85 min
Sekce: Jiný pohled

O filmu

Starý, opuštěný, chátrající dům, starý hlídač a místní farář. Do sebe uzavřený prostor, zvuky, světla a stíny. Plynutí času. Nejodlehlejší zákoutí domu tají soukromé i historické příběhy... Již ve svém prvním celovečerním filmu Přímá linie (La línea recta) nabídl de Orbe vyprávění bez děje, bez začátku a konce, navíc s odstupem a bez emocí, založené na každodenních detailech. I tady v nepříběhu o duši bývalé baskické pevnosti ze 13. století, v němž překvapivě využívá unikátní staré baskické filmy, ponechává na divákovi, jestli dá toku atmosféry vlastní řád. Proč by nemohl být hlavním hrdinou dům, když v režisérově experimentálním snímku Crossroads je protagonistou povrch vozovky a postavy jsou nahrazeny alegorií, asociacemi a abstrakcí? Tentokrát zobrazuje režisér s amatérskými herci a bez scénáře den po dni v jeho rodinném a kdysi honosném sídle, jehož paměť byla po několik staletí spojena s baskickou historií a dnes už pouze občas slouží školním výpravám.

O režisérovi

José María de Orbe (1958, San Sebastián) rozhodně není konvenční filmař. Jeho vášní je experimentální film a výtvarné umění. Vystudoval filmovou režii na Americkém filmovém institutu v Los Angeles (1985) a v Kalifornii také natočil několik krátkých filmů: Lifeguard, Jonathan What the Hell a Neon. Spoluzaložil nezávislé filmové společnosti O’Partners a Fresdeval Films. Řadu cen získal na festivalech reklamních snímků včetně několika prestižních bronzových lvů v Cannes. Napsal scénář k dokumentu De Chillida a Hokusai (Od Chillidy k Hokusaiovi) o tvůrčím procesu v díle významného španělského sochaře Chillidy. V Madridu realizoval v roce 2004 vlastní instalaci Ausencias. Roku 2007 natočil autorský celovečerní debut La línea recta (Přímá linie). Snímek Otec vznikal dva roky.