Pina

Barevný, DCP
Německo, Francie, 2010, 106 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Po smrti německé choreografky a tanečnice Piny Bauschové (1940–2009) natočil Wim Wenders snímek, který fascinujícím způsobem dokumentuje „posmrtný život" tvůrčí osobnosti. V paměti těl členů souboru, který s Pinou po desítky let srůstal, se autorská vize přelévá do podoby organismu, jehož „nesmrtelnost" zpečeťuje filmová kamera. Wenders, jenž svůj zájem o uměleckou scénu prokázal v řadě dalších snímků, připomíná výstupy ze slavných představení souboru. Nechává však protagonisty uprchnout z jeviště a infikovat realitu jejich domovského Wuppertalu. Z výpovědí členů vyplývá, že spolupracovat s Pinou Bauschovou znamenalo podřídit se intenzivnímu, dlouhodobému tlaku. Tanec v jejím pojetí přestávaly limitovat fyzické dispozice či věk, ale stal se projevem života. Film vzbudil pozornost na letošním Berlinale i proto, že ho Wim Wenders natočil ve stereoskopickém formátu 3D.

O režisérovi

Wim Wenders (1945, Düsseldorf) studoval medicínu a filozofii a během studií na mnichovské Vysoké škole pro film a televizi se začal věnovat filmové kritice. Byl ředitelem a později prezidentem Evropské filmové akademie. Zabývá se i produkcí a pedagogickou činností. Filmografie (výběr): Im Lauf der Zeit (V běhu času, 1976 – Cena FIPRESCI na MFF v Cannes), Stav věcí (Der Stand der Dinge, 1982), Paříž, Texas (Paris, Texas, 1984 – Zlatá palma, Cena FIPRESCI na MFF v Cannes), Nebe nad Berlínem (Der Himmel über Berlin, 1987 – cena za režii na MFF v Cannes), Tak daleko, tak blízko! (In weiter Ferne, so nah!, 1993 – Velká cena poroty na MFF v Cannes), The Million Dollar Hotel (2000 – Cena poroty na Berlinale), 8 (2007), Palermo Shooting (Přestřelka v Palermu, 2008), If Buildings Could Talk (2010).