Outsider Elia Kazan

Barevný, DIGIBETA
Francie, 1982, 53 min
Sekce: Návraty k pramenům

O filmu

„Byl jsem outsider," vzpomíná režisér Elia Kazan (1909–2003) na to, jak mu kdysi barva pleti, řecký původ a židovské kořeny zkomplikovaly asimilaci v USA. Umělec, který se narodil v dnešním Istanbulu, se do myslí diváků vepsal desítkami pozoruhodných titulů. Poválečnou historii obohatil o drama Baby Doll (1956) nebo o autobiografický snímek Ameriko, Ameriko (1963). Ke dvěma Oscarům, za filmy Džentlmenská dohoda (1947) a V přístavu (1954), připojil v roce 1999 prestižní Cenu americké Akademie za celoživotní dílo. Tu ovšem provázelo kontroverzní odhalení jeho spolupráce s Výborem pro vyšetřování neamerické činnosti na počátku 50. let. Portrét filmařské legendy, která svou režisérskou dráhu završila retrodramatem Poslední magnát (1976), natočila Annie Tresgotová v roce 1982. Rozhovor filmového kritika a historika Michela Cimenta s Kazanem obohatila o ukázky z režisérových filmů.

O režisérovi

Annie Tresgotová (1937, Saint-Mandé, Val de Marne, Francie) se příležitostně věnovala filmu už od konce 50. let, kdy režírovala krátký snímek Fabliau (1957). Její krátký umělecký film L’ange de l’abîme (1982) byl nominován na prestižní francouzskou cenu César za nejlepší krátkometrážní dokument. V roce 1982 režírovala dva celovečerní dokumentární portréty hollywoodských režisérských legend – filmy Outsider Elia Kazan a Portrait d’un homme ’à 60% parfait‘: Billy Wilder. O šest let později se ke Kazanovi jako k zakladateli slavné herecké školy vrátila televizním dokumentem Hello Actors Studio (1988).