Le Havre

Barevný, 35 mm
Finsko, Francie, Německo, 2011, 93 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Le Havre může být dobré místo, pokud toužíte uchýlit se do ústraní, žít klidný život a nenápadně pozorovat ostatní lidi. Přesně to učinil Marcel Marx, který své okolí sleduje „maskován" za čističe bot. Přílišné výdělky mu to nepřináší, bagetu na skrovnou večeři s manželkou si koupí na dluh a klid v duši stejně koupit nelze. Vtom do jeho asketického poklidu vstoupí těžká nemoc jeho ženy, ale též africký mladík na útěku směrem do Londýna a nyní i před policií. Může kumulace hned několika vypjatých situací dospět k dobrému konci? Snímek je natočen Kaurismäkiho typickým letargickým stylem, plným žertů tak subtilních, že si nemůžeme být jisti, zda jsou jako vtip vůbec míněny. Jednoduché kompozice záběrů, precizní a procítěné herectví i originální výprava plná starého, ale neporušeného nábytku dávají dílu i jeho sociálnímu rozměru nadčasový nádech.

O režisérovi

Aki Kaurismäki (1957, Orimattila, Finsko) patří k nejvýlučnějším evropským režisérům a scenáristům současnosti a pravidelným hostům nejvýznamnějších filmových festivalů. Začínal mimo jiné jako herec ve filmech svého bratra Miky (Arvottomat, 1982), coby režisér debutoval celovečerní adaptací Dostojevského Zločinu a trestu (Rikos ja rangaistus, 1983) a posléze se proslavil snímkem Leningradští kovbojové dobývají Ameriku (Leningrad Cowboys Go America, 1989). Jeho filmy Světla v soumraku (Laitakaupungin valot, 2006), Muž bez minulosti (Mies vailla menneisyyttä, 2002, nominace na Oscara) či „poslední němý film 20. století" Juha (1999) byly uvedeny nejen na karlovarském festivalu, ale i v české distribuci. V roce 1992 uspořádal MFF Karlovy Vary přehlídku Kaurismäkiho filmů.