40. MFF Karlovy Vary
1. - 9. července 2005
Hlavní porota 40. MFF Karlovy Vary 2005
Hlavní porota, složená z významných osobností světové kinematografie, posuzuje snímky vybrané do Mezinárodní soutěže celovečerních hraných filmů. O tom, kdo získá Hlavní cenu "Křišťálový glóbus" a další ocenění, budou letos rozhodovat:
Prezident poroty: Michael Radford, Velká Británie
Vystudoval Worcester College v Oxfordu a film na National Film School v Edinburghu, kde předtím pracoval jako učitel. Začínal jako dokumentarista a svůj první hraný snímek, přepis románu Jessie Kessonové Bílý pták letí kolem (1980), natočil pro televizi. Mezinárodní pozornost vzbudil svým celovečerním debutem Jiná doba, jiné místo (1983), po němž realizoval působivou adaptaci Orwellova románu 1984 (1984) a koloniální drama Velký podvod (1987). Největšího uznání dosáhl životopisným snímkem Pošťák (1994), který získal mj. několik cen BAFTA. Rozmanitost jeho tvorby reprezentují ještě filmy B. Monkey (1998), Tanečnice od Modrého leguána (2000) a Kupec benátský (2004). Věnuje se rovněž divadelní režii
„Jsem samozřejmě ohromně potěšen pozváním předsedat hlavní porotě festivalu v Karlových Varech. Dosud jsem předsedal porotě jen jednou, a to u Královského soudu v Londýně, kde jsem obžalovaného muže poslal na sedm let do vězení. Pevně doufám, že soutěžní filmy budou na festivalu natolik dobré, že to nebudu muset udělat znovu. Jsem si jist, že dobré budou. Těším se, že uvidím filmy, které mě překvapí, dojmou a obohatí. Navíc je to pro mě jedinečná příležitost zhlédnout filmy, které by se normálně nedostaly do čím dál víc konzervativních kinech v Británii, i příležitost prozkoumat a užívat si bohatosti kulturního dědictví Evropy a skvělé české pohostinnosti, která mě čeká.“
Frédéric Fonteyne, Belgie
Po vystudování filmové režie na IAD v belgickém Louvain-la-Neuve (1985 - 89) se věnoval od konce 80. let s velkým úspěchem tvorbě dokumentárních filmů. Každý z jeho čtyř snímků byl oceněn na mezinárodních festivalech (mj. Tel Aviv, Montreal, Namur, Sankt Peterburg). Od studentských let spolupracuje se scenáristou, spisovatelem a dramatikem Philippem Blasbandem, který napsal scénáře k jeho krátkému filmu La modestie (Skromnost, 1991) i ke všem jeho celovečerním hraným filmům: Max a Bobo (1997), Pornografický vztah (1999) a Gilleslova žena (2004). Významná je i jeho pedagogická činnost.
Ali MacGraw, USA
Vystudovala dějiny umění a literaturu na Wellesley College. Přes práci top modelky zahájila koncem 60. let hereckou kariéru ve filmu, kde na sebe upozornila hlavní rolí ve snímku Sbohem, město C. (1969). Mezinárodní hvězdu z ní však učinila až následující postava umírající hrdinky v úspěšném melodramatu Love Story (1970). Za svůj výkon získala Zlatý glóbus a byla nominována na Oscara. Po filmu Útěk (1972), ve kterém hrála po boku Steva McQueena, se na plátně objevovala jen příležitostně (Konvoj, Hráči, Tak mi řekni, co chceš) a víc se uplatnila v televizi (seriál Dynastie). V poslední době se angažuje v různých ekologických a humanitárních aktivitách. Své osudy popsala v memoárové knize Moving Pictures (1991).
Fernando Méndez-Leite Serrano, Španělsko
Studoval scenáristiku a režii na Escuela Oficial de Cinematografía. Od roku 1966 působí jako filmový kritik (v současnosti přispívá do madridského časopisu Guía del Ocio a do filmové revue Fotogramas). Byl profesorem teorie a dějin soudobého filmu na filmové katedře Univerzity ve Valladolidu (1968 - 1981). Od roku 1967 realizoval pro televizi hudební, kulturní, dětské a sportovní programy, seriál La noche del cine español (1983 - 1986) a řadu adaptací literárních děl. V letech 1986 -1988 byl generálním ředitelem Institutu filmového a audiovizuálního umění (I.C.A.A.). Od roku 1994 je ředitelem Escuela de Cinematografía y del Audiovisual de la Comunidad v Madridu (ECAM).
Kornél Mundruczó, Maďarsko
Obor herectví (1998) a filmovou režii (2003) vystudoval na budapešťské Vysoké škole divadelního a filmového umění. V letech 1998 a 1999 působil jako herec na významných budapešťských divadelních scénách (např. Divadlo Józsefa Katony, Komorní divadlo). Už za své krátké studentské filmy získal řadu ocenění na mezinárodních festivalech (Mnichov, Oberhausen, Chotěbuz). Jako režisér celovečerního filmu debutoval thrillerem o dvou mladých prostitutech Po ničem už netoužím (2000). V mezinárodním měřítku zaujal až svým druhým snímkem, syrovým dramatem Šťastné dny (2002), který byl oceněn mj. Stříbrným leopardem na MFF v Locarnu a Zlatým kosatcem na Festivalu evropského filmu v Bruselu. Jehonový film Johanna (2005) byl uveden letos v Cannes v informativní sekci.
Ruba Nadda, Kanada
Mladá kanadská scenáristka, spisovatelka, režisérka a producentka syrsko-palestinského původu vystudovala anglickou literaturu na York University v Torontu (1996) a absolvovala letní kurz filmové produkce na New York University. Po návratu do Kanady zahájila svou filmovou dráhu, jež dosud zahrnuje 13 krátkých autorských hraných filmů, které byly během pěti let uvedeny na 450 mezinárodních festivalech (pravidelně v Rotterdamu, Vídni a Mannheimu). Podle vlastních scénářů natočila také tři úspěšné celovečerní snímky s tematikou imigrace a postavení arabských žen: I Always Come to You (2000), Unsettled (2001) a Sabah (2005). Kromě toho se věnuje i literární činnosti.
Zuzana Stívínová, Česká rep.
Jedna z nejvýraznějších českých hereček posledních let již jako studentka konzervatoře hostovala na pražských divadelních scénách. V letech 1994-2000 byla členkou činohry Národního divadla v Praze a v roce 1995 získala Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. První zkušenosti před filmovou kamerou sbírala už počátkem 90. let, ale teprve úloha znásilněné veterinářky v černé komedii Věry Chytilové Pasti, pasti, pastičky (1998) odstartovala její úspěšnou filmovou dráhu. Působivé portréty mladých vitálních žen vytvořila ve filmech rozmanitých žánrů: Nevěrné hry (2003), Anděl Exit (2000), Eliška má ráda divočinu (1999) a Kousek nebe (2005).
| Za podpory | Generální partner | Hlavní partneři | |||
|---|---|---|---|---|---|
 |
 |
 |
 |
 |
Partneři MFF KV |
Vytisknout