Úvod O festivalu Historie Minulé ročníky

46. MFF KV (2011)

45. MFF KV (2010)

44. MFF KV (2009)

43. MFF KV (2008)

42. MFF KV (2007)

41. MFF KV (2006)

40. MFF KV (2005)

39. MFF KV (2004)

38. MFF KV (2003)

37. MFF KV (2002)

36. MFF KV (2001)

35. MFF KV (2000)

34. MFF KV (1999)

33. MFF KV (1998)

32. MFF KV (1997)

31. MFF KV (1996)

30. MFF KV (1995)

29. MFF KV (1994)

28. MFF KV (1992)

27. MFF KV (1990)

26. MFF KV (1988)

25. MFF KV (1986)

24. MFF KV (1984)

23. MFF KV (1982)

22. MFF KV (1980)

21. MFF KV (1978)

20. MFF KV (1976)

19. MFF KV (1974)

18. MFF KV (1972)

17. MFF KV (1970)

16. MFF KV (1968)

15. MFF KV (1966)

14. MFF KV (1964)

13. MFF KV (1962)

12. MFF KV (1960)

11. MFF KV (1958)

10. MFF KV (1957)

9. MFF KV (1956)

8. MFF KV (1954)

7. MFF KV (1952)

6. MFF KV (1951)

5. MFF KV (1950)

4. MFF KV (1949)

3. MFF KV (1948)

2. MFF KV (1947)

1. MFF KV (1946)

40. MFF Karlovy Vary

1. - 9. července 2005

Hosté

Timur Bekmambetov, Rusko

Do Karlových Varů se vrací držitel Ceny za režii z roku 1994, Timur Bekmambetov. Ocenění získal spolu s Genadijem Kajumovem za film Pešavarský valčík (Pešavarskij vals, 1994). Na festival přiveze divácký hit srovnávaný s Matrixem  Noční hlídka (Nočnoj dozor, 2004).

Gael García Bernal, Mexico

Doprovodí na festivalu snímek Motocyklové deníky (Diarios de motocicleta, 2004) režiséra Waltera Sallese)
Gael García Bernal  dnes patří k největším talentům své generace. Začínal hereckou kariéru jako dítě, když vystupoval na jevišti v řadě inscenací  se svými rodiči – Patricií Bernal a Josém Angelem Garcíou. Ve čtrnácti letech si poprvé stoupl před kameru v soap opeře EL ABUELO Y YO (1992). Pak získával zkušenosti ve školních a krátkých filmech, z nich jeden DE TRIPAS, CORAZÓN (1996) režiséra  Antonia Urrutii byl nominován na studentského Oscara.
Od roku 1999 Bernal tři roky studoval herectví v Central School and Drama v Londýně a byl prvním Mexičanem, který byl přijat ke studiu v této prestižní škole. Proslavil se hned svou první rolí v celovečerním hraném filmu režiséra Alejandra Gonzálese Iñárritua AMORES PERROS - LÁSKA JE KURVA (Amores Perros, 2000). S tímto režisérem momentálně točí drama BABEL (2006), kde je jeho partnerkou Cate Blanchettová. O rok později natočil s režisérem Alfonsem Cuarónem jeden ze svých divácky nejúspěšnějších titulů, komediální roadmovie MEXICKÁ JÍZDA (Y tu mamá también, 2001). Mezi herecké hvězdy se etabloval titulní rolí v dramatu ZLOČIN PÁTERA AMARA (El Crimen del padre Amaro, 2002) a hlavní rolí ve snímku režiséra Pedra Almodóvara ŠPATNÁ VÝCHOVA (La Mala educación, 2004). Nedávno dokončil s režisérem Jamesem Marshem drama THE KING (2005), kde ztvárnil hlavní roli a v těchto dnech natáčí s režisérem Carlosem Cuarónem komediální drama TOTO. Dvakrát ve své kariéře ztělesnil postavu revolucionáře Che Guevary – poprvé v mini seriálu FIDEL (2002) a podruhé ve filmu MOTOCYKLOVÉ DENÍKY (Diarios de motocicleta, 2004), který je uváděn v rámci MFF Karlovy Vary.

Pavel Čuchraj, Rusko

Ruský režisér PAVEL ČUCHRAJ se proslavil především díky filmu Zloděj (Vor, 1997), který byl mimo jiné nominován na Oscara a Zlatý globus pro nejlepší zahraniční film a usiloval o Evropskou filmovou cenu za rok 1997. Čuchraj uvede svůj poslední film ŘIDIČ PRO VĚRU (Voditěl dlja Very, 2004).

Jeremy Davies, USA

Představí na festivalu film Larse von Triera MANDERLAY
Vystudoval herectví na akademii dramatického umění v Pasadeně, jako řada herců se začal objevovat v televizních seriálech, mezi jinými v sérii Báječná léta a Melrose Place. Na plátně zaujal rolí ve snímku SPANKING THE MONKEY (Leštit si kopí, 1994), objevil se řadě nezávislých filmů, získal příležitosti ve filmech NELL (1994) či TWISTER (1996). Ve válečném dramatu Stevena Spielberga ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA (Saving Private Ryan, 1998) si zahrál umělecky založeného desátníka, velkou příležitost mu přinesla role retardovaného mladíka z filmu Wima Wenderse THE MILLION DOLLAR HOTEL (1999), viděli jsme ho v komorním dramatu VILA NA KOPCI (Up at the Villa, 1999) nebo hororu DRAVCI (The Ravenous,1999). V jeho filmografii se objevuje řada titulů, oceněných kritikou i festivalovými porotami jako například SEKRETÁŘKA (Secretary, 2001), CQ(2001), SOLARIS (2002) Stevena Soderbergha či DOGVILLE (2003), v němž poprvé spolupracoval s Larsem von Trierem.

Matt Dillon, USA

Doprovodí uvedení filmu režiséra Benta Hamera FAKTÓTUM (Factotum)
Herecké profesi se věnuje již více než dvě desítky let. Už na základní škole jej objevili hledači talentů, a tak se často objevoval v rolích mladých rebelů. Z toho období jsou asi nejvýznamnější úlohy ve filmech F. F. Coppoly   THE OUTSIDERS (1983) a DRAVÉ RYBY (Rumble Fish,1983). V roce 1990 získal cenu Independent Spirit Award za roli v psychologickém dramatu NARKOMANI (Drugstore Cowboy,1989) režiséra Guse Van Santa, který byl hostem MFF Karlovy Vary  v roce 2003. Popularitu mu přinesla úloha v romanci o mladých SINGLES (1992), podruhé natáčel s Van Santem, tentokrát černou komedii ZEMŘÍT PRO… (To Die For, 1995), úspěšně se zhostil i komediálních rolí ve filmech SVATBA NARUBY (In & Out, 1998) a NĚCO NA TÉ MARY JE (There´s Something About Mary, 1998) nebo ZAČALO TO JEDNÉ ŽHAVÉ NOCI (One Night at McCool´s, 2001). Brzy jej uvidíme v kinech v komedii MŮJ AUŤÁK BROUK (Herbie: Fully Loaded, 2005).
V roce 1997 režíroval epizodu televizního seriálu Oz. Jeho celovečerním režijním a scenáristickým debutem je snímek MĚSTO DUCHŮ (City of Ghosts, 2002), v němž si i zahrál.

Atom Egoyan, Kanada

Atom Egoyan představí na 40. MFF v Karlových Varech film KDE JE PRAVDA (Where the Truth Lies), uvedený v letošní soutěži MFF v Cannes.
Kanadský scenárista a režisér arménského původu se narodil v Káhiře. Po emigraci rodiny do Kanady vystudoval v Torontu mezinárodní vztahy, ale po skončení univerzity se okamžitě začal věnovat filmu a divadlu. Brzy se prosadil jako jedna z nejoriginálnějších osobností světového filmu. Po řadě krátkých filmů debutoval v roce 1984 filmem  NEXT OF KIN (Příbuzný). Svůj druhý film FAMILY VEAWING (Rodinný pohled, 1987) označuje za „příběh ztracené a znovunalezené identity, odehrávající se v domově důchodců a společnosti, provozující sex po telefonu“. Prvním Egoyanovým snímkem, který byl uveden do české distribuce, bylo psychologické drama EXOTICA (1994) oceněné Cenou FIPRESCI na MFF v Cannes. I další snímky sbíraly úspěchy na mezinárodní fóru. Film THE SWEET HEREAFTER (Světlé zítřky, 1997) získal Velkou cenu poroty na MFF v Cannes 1997 a nominaci na Oscara za scénář podle předlohy a režii. Film byl uveden na MFF KV, stejně jako vysoce ceněné drama ARARAT (2002)  s Christopherem Plummerem a Charlesem  Aznavourem..
Jeho žena ARSINÉE KHANJIAN, která spolupracovala na všech Egoyanových snímcích a která patří k předním kanadským herečkám, rovněž  bude hostem karlovarského festivalu.  Na MFF v Karlových Varech se představí v Egoyanově filmu Where the Truth Lies, ale také v titulní roli  filmu kanadské režisérky a členky poroty  Ruby Naddy Sabah.

Jiří Krejčík, Česká rep.

Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu převezme rovněž legenda domácí filmové tvorby, režisér JIŘÍ KREJČÍK.
Jiří Krejčík je spojen s českou filmovou tvorbou již více než šedesát let. Začínal jako režisér krátkých filmů, v roce 1947 debutoval v celovečerním hraném filmu prvotinou na motivy povídek Jana Nerudy Týden v tichém domě. Již od počátku své tvůrčí kariéry, v době, kdy byl český film pod silným politickým tlakem, si snažil uchovat svébytný vyjadřovací styl, což přinášelo časté neshody s oficiálním vedením československého filmu. V roce 1958 natočil adaptaci Čapkovy povídky O věcech nadpřirozených, za niž získal v roce 1959 2. cenu na MFF v Locarnu. Jedním z vrcholů režisérovy tvorby byl v roce 1960 přepis Drdovy povídky Vyšší princip. Film získal např. cenu FIPRESCI na MFF v Locarnu nebo Medaili prezidenta pro herce Františka Smolíka na MFF v Benátkách.
V roce 1967 měla premiéru Krejčíkova břitká komedie Svatba jako řemen a rovněž  bláznivá komedie jedné noci Penzion pro svobodné pány. Po několikaleté odmlce v průběhu první normalizační dekády vznikl netradiční životopisný příběh o vynikající české operní pěvkyni Emě Destinnové Božská Ema. Jiřímu Krejčíkovi byla v období totality tvůrčí práce neustále znemožňována, v roce 1984 mohl natočit trpkou veselohru Prodavač humoru, ojedinělé příležitosti dostával v televizi, působil jako divadelní režisér. Jakkoliv o Jiřím Krejčíkovi koluje řada historek pro jeho nonkonformní režijní metody, bude vždy patřit mezi mimořádné a svébytné osobnosti domácí kinematografie.

Ali MacGraw, USA

Členkou poroty bude známá americká herečka Ali MacGrawová. Herečka se rovněž zúčastní mimořádného setkání, věnovaného životu a tvorbě režiséra Sama Peckinpaha.
Herečka, kterou proslavil především legendární snímek  Love Story, se k filmové kariéře dostala spíše náhodně. Studovala dějiny umění, jazyky a literaturu na Wellesley College a později začala pracovat jako asistentka v časopise o životním stylu Harper´s Bazaar. Po té byla šest let stylistkou newyorkského fotografa Melvina Sokolovskiho. Její herecká sláva započala s rolí v adaptaci povídky Philipa Rotha  GOODBYE COLUMBUS (1969). V té době však již byla úspěšnou modelkou, jejíž tvář zdobila přední ženské magazíny. Díky úspěchu filmu i kladnému přijetí kritiky dostávala další nabídky.  Film LOVE STORY (1970) z ní učinil hvězdu, vynesl jí Zlatý globus i nominaci na Oscara. Trio úspěšných titulů zkompletovala filmem Sama Peckinpaha ÚTĚK (The Getaway, 1972) po boku Steva  McQueena, který se stal jejím třetím manželem. Po přestávce, kterou věnovala výchově syna, se na plátna vrátila v Peckinpahově filmu KONVOJ (Convoy, 1978). V 80. letech hostovala v populárním seriálu Dynastie. Její knižní autobiografie nazvaná Moving Pictures se stala bestsellerem,  úspěšné byly i její instruktážní videokazety jógy. V současné době se věnuje  práci a podpoře humanitárních a sociálních projektů. Její syn Josh Evans (z manželství s producentem Bobem Evansem) je rovněž hercem.

Michael Madsen, USA

Doprovodí uvedení filmu Sin City – město hříchu režisérů Franka Millera a Roberta Rodrigueze
Michael Madsen je svým vzhledem „zlého chlapíka“ předurčen k rolím padouchů všech formátů, kterých si během své čtvrtstoleté kariéry zahrál opravdu  víc než dost.  Jeho filmografie čítá  přes sto titulů.
Hereckou kariéru začínal na jevišti Chicago´s Steppenwolf Theatre, kde působil s Johnem Malkovichem. Před kamerou začínal v malých rolích ve filmech VÁLEČNÉ HRY (War Games, 1983), O ZÁVOD S MĚSÍCEM (Racing with the Moon,1984) nebo PŘIROZENÝ TALENT (The Natural,1984). Pozornost na sebe upoutal postavou šíleného zabijáka v thrilleru ZABIJ MĚ ZNOVU (Kill Me Again,1989) a coby přítel Susan Sarandonové  v dramatu THELMA & LOUISE (Thelma and Louise, 1991). Přelomovým titulem jeho kariéry byl Tarantinův hit GAUNEŘI (Reservoir Dogs, 1992), kde ztvárnil postavu sadistického zloděje. S Tarantinem spolupracoval  Madsen ještě o deset let později na dvoudílném hitu KILL BILL (2003 – 2004), v němž si zahrál postavu chladnokrevného ďábelského Budda. Občas herec překvapil diváky i kladnou rolí, jako byl otec malého hrdiny v obou dílech rodinného hitu ZACHRAŇTE WILLYHO! (Free Willy, 1993 a 1995). Vzápětí se však opět vrátil do světa filmového zločinu jako bankovní lupič Travis  v remaku úspěšného snímku Sama Peckinpaha ÚTĚK DO MEXIKA (The Getaway, 1994). V kinech jsme se s Michaelem Madsenem mohli setkat ještě třeba ve filmech THE DOORS (1991), WYATT EARP (1994), MUTANT (Species, 1995), KRYCÍ JMÉNO DONNIE BRASCO (Donnie Brasco, 1997) a nejnověji se v SIN CITY – MĚSTO HŘÍCHU (2005).
Michael Madsen je bratrem herečky Virginie Madsenové a filmovou image záporáka si  vylepšuje psaním poezie – vydal už několik básnických sbírek.

Marta Mészaros, Maďarsko

Ikonou evropské režie je Maďarka MARTA MÉSZAROSOVÁ, která doprovodí soutěžní film NEPOHŘBENÝ MUŽ (A temetetlen halott, 2004). Je držitelkou Zlatého i  Stříbrného medvěda z Berlinale, v Cannes získala Velkou cenu poroty, její filmy ocenily festivaly v Benátkách i San Sebastianu.

Radu Mihaileanu, Rumunsko

Režisér RADU MIHAILEANU  získal  řadu mezinárodních cen za snímek Train de vie (1998) – mimo jiné cenu publika na festivalu Sundance, cenu FIPRESCI na MFF v Benátkách či Donatellova Davida pro nejlepší zahraniční film. V Karlových Varech představí film JDI, ŽIJ A NĚKÝM SE STAŇ (Va, vis et deviens, 2004).

Yolande Moreau, Francie

Svůj režijní debut KDYŽ MOŘE STOUPÁ představí na festivalu YOLANDE MOREAUOVÁ. Jako herečku jsme ji mohli vidět ve filmu AMÉLIE Z MONTMARTRU (Le fabuleux destin d´Amélie Poulain, 2000), kde hrála stárnoucí Madeleine, čekající na manžela, který ji kdysi opustil. Za film Když moře stoupá (Quand la mer monte, 2005) získala dva Césary.

Alexander Payne, USA

Největší hvězdou letošního Fóra nezávislých by měl být Alexander Payne, filmař, jenž si dokázal zachovat nezávislost i v hollywoodských studiích. Držitel Oskara za scénář snímku Bokovka (Sideways, 2004) by měl v Karlových Varech osobně uvést také své starší snímky.
Alexander Payne natáčí amatérské snímky již od dětství. Jako režisér se prosadil na nezávislé scéně. Jeho prvotinou byl snímek o těhotné narkomance Feťačka (Citizen Ruth, 1996) se skvělým výkonem Laury Dernové. Zaujal především svým druhým filmem, brilantní středoškolskou Kdo z koho (Ellection, 1999) o pozadí školních voleb s Reese Witherspoonovou a Matthewem Broderickem. U všech těchto filmů je nejen režisérem, ale i spoluautorem scénáře. To platí i o tragikomedii O Schmidtovi (About Schmidt, 2002) podle románu Louise Begleyho s Jackem Nicholsonem v roli nerudného důchodce, který se těžce vyrovnává s životními změnami. Nicholson získal za výkon v tomto filmu Zlatý globus a nominaci na Oscara, Alexander Payne nominaci na Zlatý Globus za režii a společně se stálým spolupracovníkem Jimem Taylorem např. Cenu Asociace losangeleských kritiků nebo nominaci na Zlatý Globus za scénář. Hitem druhé poloviny loňského roku a jasně nejúspěšnějším Payneovým filmem se stala romance o víně a vztazích Bokovka. Kromě Oscara za nejlepší adaptovaný scénář, získal Payne i nominaci na Oscara za režii a řadu dalších ocenění.

Michael Pitt, USA

Doprovodí  festivalové uvedení filmu Guse Van Santa  POSLEDNÍ DNY (Last Days)
V současné době bývá označován za jeden z nejvýraznějších mladých hereckých talentů se slibnou budoucností. Když se přistěhoval do New Yorku, vydělával si jako messenger a studoval herectví. První  roličku získal ve filmu KLUB 54 (54, 1998). K popularitě mu pomohl seriál pro mladé DAWSONŮV SVĚT (Dawson´s Creek). V roce  2000 si zahrál ve filmu Guse Van Santa OSUDOVÉ SETKÁNÍ (Finding Forrester), výraznější příležitostí však byla úloha v kriminálním snímku VZOREC PRO VRAŽDU (Murder by Numbers, 2002), kde hraje jednoho z mladíků, kteří se rozhodnou provést dokonalý zločin. Vzápětí vytvořil hlavní roli ve filmu Bernarda Bertolucciho SNÍLCI (Dreamers, 2003) a objevil se například v psychothrilleru M. Nighta Shyamalana VESNICE (The Village, 2004). Věnuje se také hudbě, hraje na kytaru a zpívá v kapele  Pagoda.

Sarah Polley, Kanada

Doprovodí uvedení  nového filmu režiséra Wima Wenderse NECHOĎ KLEPAT NA DVEŘE (Don´t Come Knocking).
Šestadvacetiletá kanadská herečka získala vztah k této profesi již v dětství – oba rodiče byli herci a Sarah dostala první příležitosti již ve čtyřech letech. Prosadila se v televizních seriálech, které ji vynesly do první herecké kategorie již ve čtrnácti letech. Dvakrát byla za své výkony vyznamenána kanadskou televizní cenou Gemini. Ještě jí nebylo ani deset let a zahrála si ve filmu Terryho Gilliama  DOBRODRUŽSTVÍ BARONA PRÁŠILA (The Adventures of Baron Munchausen, 1988). Její filmografie stojí především ve znamení spolupráce s tvůrci nezávislého ducha, při výběru nabídek dávala přednost nízkorozpočtovým snímkům před hollywoodskou tvorbou středního proudu. Se známým kanadským režisérem, hostem letošního ročníku MFF KV, Atomem Egoyanem spolupracovala na filmech EXOTICA (1994) a SVĚTLÉ ZÍTŘKY (The Sweet Hereafter,1997). Vidět jsme ji mohli rovněž ve filmech GO (1999), eXistenZ (1999), nebo VÁHA VODY (The Weight of Water, 2000). Svou pravděpodobně nejvýraznější úlohu vytvořila ve španělsko-kanadském filmu  režisérky Isabel Coixetové MŮJ ŽIVOT BEZE MNE (My Life Without Me, 2002), uvedeném před dvěma lety na MFF Karlovy Vary. Za roli mladé  ženy, která se vyrovnává se smrtí, získala kanadskou výroční cenu Genie. Stejně cílevědomě, jako si vybírá role, pokračuje v úsilí pracovat na kvalitních filmech. Je absolventkou režisérského programu Kanadského filmového centra, sama natáčí a produkuje krátké filmy. Sarah Polley se velmi výrazně angažuje i v politickém a veřejném životě.

Robert Redford, USA

Jubilejní 40. ročník MFF Karlovy Vary 2005 uvítá  na slavnostním zahájení světovou filmovou osobnost první velikosti, amerického herce, režiséra a producenta ROBERTA REDFORDA. Umělec, který se jako herec či tvůrce podílel na řadě filmů řazených dnes do zlatého fondu světové kinematografie, převezme v rámci slavnostního zahájení MFF Karlovy Vary 2005 Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu. Při příležitosti návštěvy Roberta Redforda bude na festivalu uvedena pětice filmů, na kterých se podílel jako herec či režisér. 40. ročník MFF Karlovy Vary bude slavnostně zahájen snímkem režiséra George Roye Hilla Butch Cassidy a Sundance Kid z roku 1969.
Dnes sedmašedesátiletý Robert Redford se hereckému povolání začal věnovat počátkem 60. let. Na plátně na sebe upozornil v roce 1966 rolí uprchlého trestance ve filmu režiséra Arthura Penna Štvanice. Skutečným zlomem v jeho kariéře se stalo období, kdy společně s Paulem Newmanem a režisérem Georgem Roy Hillem natočili legendární snímky Butch Cassidy a Sundance Kid a Podraz. V sedmdesátých letech vytvořil role v řadě snímků s širším politickým a společenským přesahem jako Kandidát, Tři dny Kondora a především drama Všichni prezidentovi muži, zpracovávající odhalení aféry Watergate.
Počátkem osmdesátých let  se začal věnovat  filmové režii a hned jeho režijní debut mu přinesl prestižní akademické ocenění, když získal Oscara za režii filmu Obyčejní lidé. Jako režisér má dosud na svém kontě šest filmů – mezi nimi například romantické drama Teče tudy řeka. Velká část života Roberta Redforda je svázána s projektem Sundance Institute, založeným v roce 1981. Rozsáhlou činnost Roberta Redforda jako herce, režiséra, producenta, zakladatele Sundance a inspirátora filmařů ocenila Americká filmová akademie v roce 2002 udělením čestného Oscara.
Více informací o Robertu Redfordovi naleznete v tiskové zprávě.

Raoul Ruiz, Chile

Na MFF v Karlových Varech představí Raoul Ruiz soutěžní film ZTRACENÉ PANSTVÍ (Le domaine perdu).
Chilský režisér patří k nejplodnějším latinskoamerickým tvůrcům. Vystudoval nejprve teologii a práva a posléze filmovou fakultu v argentinském Santa Fé. V rozmezí let 1956 – 62 napsal kolem stovky divadelních her. Následovala neméně obsáhlá filmařská kariéra. Začínal jako scenárista v chilské a mexické televizi.  V roce 1969 debutoval filmem LOS TRES TRISTES TIGRES (Tři smutní tygři),  za nějž získal  Velkou cenu na MFF v Locarnu 1969. Díky své levicové orientaci se stal podporovatelem S. Allendeho, působil jako poradce v tehdejší vládě. Po Pinochetově převratu musel odejít do exilu, pobýval a tvořil v Evropě, především ve Francii. Během své kariéry natočil přes 50 celovečerních filmů, 10 středometrážních snímků a přes 40 filmů krátkých. Tvorba Raoula Ruize se vyznačuje tématickou i žánrovou rozmanitostí, do své tvorby promítá imaginativní způsoby vyjadřování a poetiku tak typickou pro latinskoamerickou tvorbu. Z jeho rozsáhlého díla byly v české distribuci uvedeny filmy TŘI ŽIVOTY A JEN JEDNA SMRT (Trois vies et une seule mort, 1995) s Marcellem Mastroiannim v několikanásobné hlavní úloze a přepis Proustova románu ČAS ZNOVU NALEZENÝ (1999). Na videu byl též uveden kriminální thriller NÁJEMNÝ VRAH  (Shattered Image,1997), představující zcela opačnou odnož práce režiséra, který podle vlastních slov nečiní rozdílu mezi takzvaným vysokým uměním a komerční tvorbou. Filmy Raoula Ruize často soutěží na prestižních festivalech, v Cannes i Benátkách, snímek GÉNEALOGIE D´UN CRIME (Genealogie jednoho zločinu, 1997) získal na MFF v Berlíně 1997 Stříbrného medvěda.

Walter Salles, Brazílie

Walter Salles doprovodí uvedení úspěšného filmu MOTOCYKLOVÉ DENÍKY.
Rodák z Rio de Janeira, přestože je původně dokumentarista, dosáhl mimořádného úspěchu svými hranými filmy, především  psychologickým snímkem s prvky road movie Hlavní nádraží.  S hranou tvorbou se začal prosazovat v devadesátých letech, kdy debutoval filmem A GRANDE ARTE (Velké umění, 1991) o americkém fotografovi, který  podnikne v Riu detektivní pátrání. V roce 1998 natočil vysoce ceněný lyrický příběh podivuhodného přátelství stárnoucí ženy a malého chlapce HLAVNÍ NÁDRAŽÍ (Central do Brasil). Tento snímek mu vynesl řadu prestižních ocenění: Zlatého medvěda na 48. MFF v Berlíně,  Zlatý globus pro nejlepší zahraniční film, nominaci na Oscara pro nejlepší zahraniční film a dále nominaci na Oscara pro nejlepší herečku, kterou získala  Fernanda Montenegro.  Jako spoluproducent je podepsán pod úspěšným kriminálním dramatem z předměstí Rio de Janeira  Město bohů (Cidade de Deus, 2003). V loňském roce na MFF v Cannes uváděn snímek MOTOCYKLOVÉ DENÍKY (Diarios de motocicleta, 2004) podle životního příběhu mladého Ernersta „Che“ Guevary. Snímek získal Oscara za nejlepší původní píseň  a byl také nominován v kategorii nejlepší scénář podle předlohy. Mezi dalšími cenami jmenujme např. britské ocenění BAFTA pro nejlepší neanglicky mluvený snímek nebo nominaci na Zlatý globus ve stejné kategorii.  Poslední Sallesův dokončený film, psychologický thriller TEMNÉ VODY (Dark Water, 2005), remake filmu vyhlášeného japonského tvůrce hororů Hidea Nakaty, bude do našich kin uveden v září.

Sharon Stone, USA

Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu převezme na 40. MFF Karlovy Vary rovněž americká herečka  SHARON STONEOVÁ.
Během studií  dějin umění a literatury na vysoké škole se účastnila řady soutěží krásy a byla zvolena Miss Pensylvánie. Kariéru  zahájila jako modelka, objevovala se na titulech prestižních časopisů jako Elle nebo Vogue.
Filmovou kariéru zahájila roličkou ve filmu Woodyho Allena VZPOMÍNKY NA HVĚZDNÝ PRACH (Stardust Memories, 1980). Přesto však byla zpočátku obsazována především do úloh v akčních filmech. Z těchto titulů měl pro její další kariéru největší význam snímek TOTAL RECALL (1990), kde hrála po boku Arnolda Schwarzeneggera. Přelomovou se však stala postava výstřední spisovatelky Catherine Tramellové z erotického thrilleru ZÁKLADNÍ INSTINKT (Basic Instinct, 1992). Úloha, kterou odmítla řada jejích hereckých kolegyň, z ní učinila  superstar a vynesla jí první nominaci na Zlatý globus. Logicky musely následovat nabídky na role podobných osudových žen, které často skrývají tíživé tajemství minulosti. Takové byly postavy z filmů NĚKDO SE DÍVÁ (Sliver, 1993) nebo SPECIALISTA (The Specialist, 1994), v dramatu KŘIŽOVATKA (Intersection, 1993) si naopak zahrála roli podváděné manželky. V roce 1995 produkovala western RYCHLEJŠÍ NEŽ SMRT (The Quick and the Dead), do nějž si prosadila jako herecké partnery tehdy vycházející hvězdy  Leonarda DiCapria a Russella Crowea. Velkou hereckou příležitost a následně i prestižní ocenění – Zlatý globus  a nominaci na Oscara jí přinesl film Martina  Scorseseho CASINO (1995). Odklon od  stereotypu femme fatale představuje i role vražedkyně odsouzené na smrt v dramatu  POSLEDNÍ TANEC (Last Dance, 1995) a role výzkumnice v adaptaci románu Michela Crichtona  KOULE (Sphere, 1998). Herecké kvality dokázala v roli matky postiženého chlapce v  psychologickém příběhu o síle přátelství MAX A KEVIN (The Mighty, 1998). Komediální polohu si vyzkoušela ve veselohře Alberta Brookse MÚZA (The Muse, 1999). Oba filmy jí opět vynesly nominace na Zlatý globus.  Role žen, které dostávají muže do potíží,  však  zcela neopustila, o čemž svědčí třeba snímky MILIONÁŘ (Simpatico, 1999) nebo krimikomedie PĚKNÁ MRCHA (Beautiful Joe, 2000).  Po adopci syna Roana (během manželství s novinářem Philem Bronsteinem) na nějaký čas omezila účinkování ve filmech a věnovala se jeho výchově.  Zatím posledním dokončeným snímkem Sharon Stoneové je  film Jima Jarmusche Broken Flowers (2005), vyznamenaný na MFF v Cannes Velkou cenou poroty. V současné době natáčí  dlouho očekávané pokračování hitu Základní instinkt a nedávno adoptovala další dítě.

Liv Ullmannová, Norsko

Liv Ullmannová, jedna z největších hvězd evropského filmu, přijede začátkem července do Karlových Varů, aby na jubilejním 40. Mezinárodním filmovém festivalu převzala Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu. Tuto poctu převzaly v posledních deseti letech mimo jiné tak význačné osobnosti filmového světa jako John Boorman, Michael Douglas, Miloš Forman, Morgan Freeman, Harvey Keitel, Ben Kingsley, Miroslav Ondříček, Gregory Peck, Roman Polanski, Carlos Saura a Franco Zeffirelli.
Na její počest budou na festivalu uvedeny tři filmy: dokumentární portrét Liv Ullmannová – Scény ze života (r. Edvard Hambro) s komentářem Woodyho Allena, dále pak jeden z nejúspěšnějších norských filmů An-Magritt, v němž pod vedením  režiséra Arneho Skouena vytvořila v roce 1969 roli dívky, která musí bojovat za svá práva v archaické společnosti 17. století, a konečně přepis románové trilogie Kristina Vavřincová (Kristin Lavransdatter, 1995), za niž její autorka Sigrid Undsetová byla v roce 1928 odměněna Nobelovou cenou za literaturu. Příběh, situovaný do středověku a charakteristický využitím romantické krásy norské přírody, realizovala Liv Ullmannová v roce 1995 a její film se těšil stejnému zájmu veřejnosti jako kdysi předloha. Oba hrané filmy budou zařazeny do přehlídky „Příroda a krajina v norském filmu“. Více informací o Liv Ullmann naleznete v tiskové zprávě.

Thomas Vinterberg, Dánsko

Na MFF KV doprovodí uvedení snímku DRAHÁ WENDY (Dear Wendy, 2005), který natočil podle scénáře Larse von Triera.
Narodil se v Kodani a zde také vystudoval Dánskou filmovou školu. Jeho absolventský snímek SIDSTE OMGANG (Poslední kolo, 1983) byl nominován na studentského Oscara. Jeho celovečerním debutem je drama o cestě dvou mladých kriminálníků Švédskem DE STØRSTE HELTE (Největší hrdina, 1993). V roce 1995 byl společně s Larsem von Trierem iniciátorem manifestu Dogma 95, podle jehož zásad vznikl i snímek RODINNÁ OSLAVA (Festen, 1998), oceněný na 49. MFF v Cannes Cenou poroty (ex aequo). Thomas Vinterberg pak získal v roce 1998 Evropskou cenu pro objev roku. Rodinná oslava byla rovněž v kategorii zahraničního filmu nominována na Zlatý globus. Po několika televizních filmech natočil mimo zásad Dogma sci-fi romanci  IT´S ALL ABOUT LOVE (2003) s Joaquinem Phoenixem a Claire Danesovou v hlavních rolích.

Vytisknout