---

Povedené finále a trocha bilancování

July 8, 2012, 4:03 AM | Blog

Vary dnes skončily, ale jejich plody budeme sklízet i v příštích dnech. A většinou s jednoznačně pozitivním hodnotícím znamínkem – po recenzích na Raid nebo Až vyjde měsíc vás čeká text o nové allenovce Do Říma s láskou nebo minirecenze indie komedie Jeff Who Lives at Home s Jasonem Segelem. Ta je nejhorším filmem, který jsem letos viděl, a i přesto bych jí dal palec nahoru. Takže za mě velká spokojenost.

Dokuperly - Věra 68 a poslední koncert

July 6, 2012, 4:29 PM | Blog

 Sedm projekcí – sedm dobrých filmů při průměrném ratingu 8/10. Paráda. Nenasadil jsem kdovíjaké tempo, ale o to lepší snímky potkávám. Má to holt i svoje výhody, dorazit na druhou půlku festivalu. Kolegové a přátelé už slabší filmy zvládli identifikovat, na CSFD se nashromáždilo dost hodnocení, aby šlo na poslední chvíli improvizovat a vyhnout se šlichtám, navíc vykrystalizovalo pár nečekaných pecek.

Výborné artovky - Masakr Romů a boží Slnko

July 5, 2012, 3:49 PM | Blog

Bylo by zbabělé na festivalu zajít jen na přístupné novinky z české kinodistribuce a ověřené klasiky – je potřeba se občas prokousat i hardcore artovkami, vedle kterých jsou filmy Bohdana Slámy popcornovou jízdou na horské dráze.

Slunce, ženy a veliký Lawrence

July 4, 2012, 5:06 PM | Blog

Vysoké teploty nám berou sílu. Jednak člověk vypotí litr tekutiny i během chvilky spánku, zadruhé musí sledovat, jak necudně reagují na teplé počasí šatníky přítomných dam a slečen. Obojí vyčerpává, a to fyzicky i psychicky. Proto jsme se rádi skryli v bezpečí kinosálu, u velkofilmu, kde slunce praží jen z plátna a ženy se tu pro jistotu vůbec nevyskytují (pár jich je schovaných pod hábitem, žádná ale nepromluví, což je u 227 minut dlouhého snímku úctyhodně šovinistický výkon).

Až vyjde měsíc - křehká romantika, jíž nelze odolat

July 4, 2012, 2:57 AM | Blog

„Nesměju se. Protože to není vtipné." Tenhle dialogový útržek, který proletí filmem Až vyjde měsíc, vcelku přesně charakterizoval moje pocity z první půlhodiny nového filmu Wese Andersona. Zatímco se věrní uctívači páně režiséra smáli neustále, a prakticky všemu, já s vážnou tváří pozoroval andersonovsky typické hemžení na plátně. A nechal si před očima pozvolna odehrávat další svérázný kousek libující si v drobných bizarnostech, nenápadných absurditách a v obrazové ekvilibristice, díky které můžete autora identifikovat už po pár minutách...

Jsme na místě. Filmy, třeste se!

July 3, 2012, 1:41 PM | Blog

Už po 47. se na karlovarské kolonádě přemnožili filmaři, cinefilové, modelky i baťůžkáři, takže jsem museli zase sbalit kufry a vyrazili na západ Čech tyto podivné tvory zkontrolovat. Já osobně už pojedenácté… nebo dokonce podvanácté? To je celkem jedno. Důležité je, že jsme zase tu, zdraví, šťastní, nabití energií. Otevření novým filmovým zážitkům, nečekaným setkáním a otravným vrtochům počasí.

Závěr ve znamení cen, šoků z násilí, ale i dojetí

July 9, 2011, 4:58 PM | Blog

A máme to za sebou. Redakční kolegové si už užívají svých postýlek v Praze, zatímco ve Varech se zatáhla opona po poslední projekci a odtajnili se nositelé nejrůznějších ocenění. Ty moc oglosovat nemůžeme, protože jsme se všem soutěžním snímkům (v nichž zpravidla není mnoho zásadních kousků) i letos vyhnuli.

V čem selhává diváky velebené Win Win?

July 9, 2011, 3:56 AM | Blog

Každý, kdo alespoň trochu sleduje současnou kinematografii, musí mít u Win Win jasno po nějakých dvou minutách. Logo společnosti Fox Searchlight, hudební vybrnkávačka na kytaru a dlouhý záběr na joggující postavu ve žluté mikině, kterou v mžiku předběhnou dva jiní běžci, to všechno tvoří dokonale příznačné upozornění, že se promítá další z řady amerických indie dramedií. Ani by se nemusel ukazovat Paul Giamatti a hned by mělo být zřejmé, že příští dvě hodinky budou zasvěceny „inteligentní zábavě s přesahem" o nějakém frustrovaném pánovi, jenž se pokusí vyrovnat s nepříjemnou životní situací.

Kazan, Fuller a klídek

July 7, 2011, 9:13 PM | Blog

První dojmy nelhaly. Vážně letošní Vary ubíhají velmi tiše vstříc finále. Po mém soudu jde o jednoznačně nejklidnější ročník z těch jedenácti, během kterých jsem polehával v parku před Thermalem. Volnější ulice se začaly promítat i do prázdnějších kinosálů, takže se jde teď už bez problémů dostat snad na všechny projekce...

Attack the Block - zábavná žánrovka s přesvědčivým sociálním přesahem

July 7, 2011, 3:38 AM | Blog

Uf, oni jsou tady. Už zase. Invazí mimozemšťanů jsme ustáli hodně. Sci-fi žánru se ale momentálně hodně daří, takže výpadů „šmejdů z vesmíru" dál přibývá a nějakých pět kousků jsme mohli vidět jen teď během jediného půlroku. Britská hororovo-akční sci-fi komedie Attack the Block (ve Varech pod názvem Útok na věžák) je ze všech těch blízkých setkání třetího druhu jednoznačně nejskromnější, což nesouvisí jen s rozpočtem (devět milionů liber), ale hlavně se zasazením do jednoho věžáku v tuctové londýnské čtvrti, do níž připlachtili goriloidní chlupáči se svítícími tesáky a jeden oslizlý kříženec psa a Scottova Vetřelce.