11. června 1999 se sešlo sedmnáct tanečníků z celého světa, aby uvnitř nově postaveného Židovského muzea v Berlíně předvedlo sled tanečních skečů, navržených německou taneční hvězdou Sashou Waltzovou. Jen stěží si lze představit více vzrušující místo pro spojení a interakci mezi tancem a architekturou. Lidské tělo odráží metafory vtělené architektem Danielem Libeskindem do budovy, stejně jako je delikátní téma holocaustu zpracováno v choreografii Sashy Waltzové, mimochodem dcery slavného architekta. Film je jediným zachyceným filmovým svědectvím této unikátní události. Nyní může i širší veřejnost posoudit výsledky tohoto vizuálně vzrušujícího experimentu, který byl vytvořen ve spolupráci se zvukovým umělcem Hansem Peterem Kuhnem a kostýmním návrhářem Berndem Skodzingem.