Archív filmů Ivanovo dětství / Ivanovo dětstvo

SSSR
1962, 90 min

Sekce: 2.světová válka: 60 let poté
Ročník: 2005

Ivan je jedním z mnoha válečných sirotků, výjimečný je však svým rozhodnutím vstoupit do řad Rudé armády a tam, předčasně dospělý, pracovat v rozvědce. Chlapci se podaří opravdu hrdinské skutky, ale vrátit se do školní lavice odmítá. Válka mu vzala domov i dětství a s postupující frontou narůstá touha po pomstě.

Synopse

Malý Ivan je jedním z mnoha válečných sirotků, výjimečný je však svým rozhodnutím vstoupit do řad Rudé armády a tady, předčasně dospělý, pracovat v rozvědce. Chlapci se podaří skutečně hrdinské skutky, ale vrátit se do školní lavice odmítá. Válka mu vzala matku, otce, domov, dětství. Jak postupuje fronta, jeho touha po pomstě jen narůstá. Ve svém poetickém obrazu války, jejíž krutost je nahlížena dětskýma očima, se režisér obešel bez naturalistických záběrů, naopak vyzdvihl motivy lyrické, jež postavil do krutého kontrastu s válečnou vřavou. Dvanáctiletý Ivan Bondarev je útlý hoch, své úkoly však plní s naprostou vážností. Jeho oči jsou plné žalu a neúprosnosti zároveň. Jen ve svých snech si dovoluje vracet se do kouzelné krajiny dětství, kde je vše harmonické, kde je možné zase potkat matku na mořském břehu. Kamera Vadima Jusova koupe lyrické obrazy v odlescích slunce, ve válečných akcích potemní. Ivanovo dětství představuje nezvykle důvěrnou zprávu z fronty.

Režie

Andrej Tarkovskij (1932, Zavražje - 1986, Paříž) vystudoval VGIK. Svou režijní dráhu zahájil středometrážním hraným snímkem Válec a housle (Katok i skripka, 1961). Válku viděnou očima malého hrdiny zachytil ve svém prvním celovečerním filmu Ivanovo dětství (Ivanovo dětstvo, 1962), za nějž získal na MFF v Benátkách Velkou cenu. Roku 1966 dokončil historickou fresku Andrej Rublev (Andrej Rubljov), věnovanou osudu legendárního malíře ikon 15. století. Podle utopické předlohy Stanisława Lema vzniklo Solaris (1971), podle vlastního scénáře autobiograficky laděné Zrcadlo (Zerkalo, 1975) a na motivy předlohy Arkadije a Borise Strugackých Stalker (1978). Poté působil v exilu, což jeho tvorbu naplnilo existenciálním pocitem smutku a touhy po rodné zemi: v Itálii natočil Nostalgii (Nostalghia, 1983) a ve Švédsku také podle vlastního scénáře Oběť (Ofret, 1985).

Kontakty

Národní filmový archiv
Malešická 12, 130 00, Praha 3
Česká republika
E-mail: [email protected]
www: www.nfa.cz

O filmu

Černobílý, 35 mm

Sekce:	2.světová válka: 60 let poté

Režie:	Andrey Tarkovsky
Scénář:	Vladimir Bogomolov, Michail Papava/Mikhail Papava
Kamera:	Vadim Jusov
Hudba:	Vjačeslav Ovčinnikov/Viacheslav Ovchinnikov
Střih:	Ljudmila Fejginova/Lyudmila Feiginova
Hrají:	Nikolaj Burljajev/Nikolai Burlyayev, Valentin Zubkov, Jevgenij Žarikov/Yevgeni Zharikov
Kontakt:	Národní filmový archiv

Hosté

Briana Čechová

Film Institution Rep.