Archív filmů Mám ráda práci / Mi piace lavorare

Itálie
2003, 89 min

Sekce: Práce šlechtí
Ročník: 2005

Realistická studie toho, jak se po fúzi dvou společností stane z doposud oceňovaného zaměstnance jen okamžitě nahraditelné kolečko v obrovském soustrojí. Rozvedená matka Anna tvrdě pracuje jako správkyně smluv v jedné velké společnosti. Jakmile Anninu firmu převezme velká nadnárodní korporace, vše se změní...

Synopse

Realistická studie o tom, jak se po fúzi dvou společností stane z do té doby oceňovaného zaměstnance jen okamžitě nahraditelné kolečko v obrovském soustrojí, získala řadu ocenění. Rozvedená matka Anna tvrdě pracuje jako správkyně smluv v jedné velké společnosti. Je úspěšná a hrdá na svou práci. Jakmile Aninu firmu převezme velká nadnárodní korporace, vše se změní. Anna je bez varování přemístěna do jiné kanceláře a bez jasně vymezených povinností a kompetencí. Nový personální manažer ji nechá na holičkách a její dřívější kolegové se k ní začínají chovat odtažitě. Do jejího života se pomalu vkrádá nejistota, její sebeúcta je v troskách. Pokaždé když se snaží vyžádat si pro sebe alespoň trochu smysluplnější práci, management ji přesune na jinou pozici. Jednou dostane úkol, aby celé hodiny nečinně stála u kopírovacího přístroje, jindy zase musí ve firemním skladu sledovat nepřátelsky naladěné dělníky. Autorce předlohy a režisérce Francesce Comenciniové se podařilo zesílit pocit naléhavosti a přesvědčivosti příběhu tím, že zkombinovala profesionální herce s neherci, zaměstnanci továrny.

Režie

Francesca Comencini (1961, Řím) je dcerou italského režiséra Luigiho Comenciniho. Studovala filozofii a poté natočila svůj první hraný film Pianoforte (1984), který získal Cenu Vittoria De Sicy na MFF v Benátkách. Se svým otcem spolupracovala jako scenáristka na filmech Un ragazzo di Calabria (1987) a La Boheme (1988). Během svého pobytu ve Francii natočila filmy La lumière du lac (1988) a Annabelle partagée (1991). Po určité době, kdy se věnovala výchově svých dětí, natočila dokument Zeno, le parole di mio padre (2001). Následovaly dva sociálně a politicky angažované dokumenty - první o summitu skupiny G8 v Janově Un altro mondo è possible (2001), na němž se podíleli i další režiséři, a film Carlo Giuliani, ragazzo (Mám ráda práci), o mladém demonstrantovi, který byl zabit policistou. Následoval film Firenze, il nostro domani (2003). Film Mobbing (Mi Piace lavorare) (2004) vyjadřuje také režisérčiny obavy z dění v sociální oblasti.

Kontakty

Les Films du Losange
22, Avenue Pierre ler de Serbie, 750 16, Paris
Francie
Tel: +33 144 438 724
www: www.filmsdulosange.fr

+ 1

O filmu

Barevný, 35 mm

Sekce:	Práce šlechtí

Režie:	Francesca Comencini
Scénář:	Francesca Comencini, Assunta Cestaro, Daniele Ranieri
Kamera:	Luca Bigazzi
Hudba:	Gianluigi Trovesi, Gianni Coscia
Střih:	Massimo Fiocchi
Produkce:	Donatella Botti
Výroba:	Bianca Film, koprodukce/coproduction:Bim Distribuzione, Rai Cinema
Hrají:	Nicoletta Braschi, Camille Dugay Comencini, Rose Matteucci
Kontakt:	Les Films du Losange

Hosté

Lise Zipci

Sales Agent