Farmář Alfonso je starý muž, když se po téměř dvaceti letech vrací na rodnou hroudu, mezi pláně plné vysokých stvolů cukrové třtiny. Zbytek rodiny se tu snaží uživit na polích, ale boj s houževnatou přírodou si vybírá daň na Alfonsově synovi Gerardovi. Alfonso se shledává s ženou, s níž žil, se svou snachou, s vnukem. Pokouší se dát dohromady, co zanedbal, v zemi plné prachu a zmaru to však není nic snadného. „Tenhle film se zrodil z bolesti,“ říká režisér César Augusto Acevedo, „Když jsem začal psát, matka už byla mrtvá a otec se mi stal přeludem, a protože jsem nebyl schopný vytvářet si vzpomínky, byl jsem odsouzen, abych je navždy ztratil.“ Acevedo se v Zemi a stínu vrací ke svým kořenům a rozebírá rodinné vztahy na součástky. Často však nevypráví slovy, ale více či méně symbolickým obrazem. Čas plyne v dlouhých výjevech a od diváka chce jediné: trpělivost.