Sedmnáctiletý Tomica se jednoho dne vrací domů řádně pošramocený po nočních šarvátkách se spolužáky, jejichž příčinu vytrvale tají. Vyděšení rodiče, kteří dosud ctili jeho soukromí, si uvědomí, že o něm vlastně nic nevědí. Jejich zoufalství narůstá společně s tragickými následky zranění. Poslušní občané, kteří vždy ctili zákon a pořádek, najednou zjišťují, že se spravedlnosti nikde nedovolají. Jejich nesmělé pokusy o nalezení pravdy a vykonání trestu rozehrávají jemnou psychologii bezbranných čestných lidí, kteří poprvé čelí bezpráví. Naléhavost příběhu nepramení jen z toho, že je inspirován skutečnými událostmi, ale také z akcentované odlidštěné mašinerie nic neříkajících protokolů a lékařských zpráv, které fixují lidský život v očích úřadů. Sociální drama obyčejných lidí ze záhřebského předměstí nechává díky civilním výkonům všech protagonistů široké pole pro emoční působení, které ale rozhodně není důsledkem režisérského kalkulu.