Tono Stano uvádí

„Film Marketa Lazarová jsem vybral, protože pro mě naprosto a vrchovatě splňuje kritéria výjimečného uměleckého díla, včetně drobných nedostatků. Znám ho už od svého mládí a skutečně mě zasáhl, ovlivnil a pomohl mi pochopit určité souvislosti. Ten film mě pořád fascinuje, mimo jiné i tím, že hned od začátku, bez zábran a jaksi automaticky přestávám vnímat příběh jako něco podstatného. Kompletně si do filmu vlezu a kochám se ve všech jemnostech, krutostech, bahně a hlavně vznešenosti. Na to dílo často myslím i mimo projekci, dokonale vystihuje i tu naši současnou realitu. Za to může hlavně Vláčil, tento bohem políbený génius.“

Široce pojatá freska raného středověku stojí na pomezí zcela unikátní rekonstrukce dávné epochy a extatické básně. Výrazově modernistické dílo, využívající formální výboje filmu 60. let, je ojedinělým monumentem české i světové kinematografie.