Zeptáte-li se kteréhokoli Itala na Neapol, jedním dechem popíše nádheru města pod Vesuvem a zároveň jeho temná zákoutí, obývaná vskutku bizarními postavičkami, o místní odnoži mafie zvané camorra nemluvě. Nechme však organizovaný zločin na okamžik stranou a ponořme se do poutavého příběhu města, starého dva a půl tisíce let. Ústřední místo v nizozemském dokumentárním snímku patří obrazu Sedm skutků milosrdenství, namalovanému Caravaggiem roku 1607 na objednávku charitativní organizace několika šlechticů, která se dodnes, schází každý pátek a zvažuje, komu poskytnout pomoc. Mýty obestřený obraz slouží režisérovi při jeho putování dvěma světy Neapole, honosnými aristokratickými paláci i nejzapadlejšími uličkami. Název filmu odkazuje k Monnikendamově hledání genia loci a k jeho setkáním se skutečnými dušemi Neapole, výsostně autentickými postavami napříč společenským spektrem, které doslova „vyrůstají” ze strhující historie úchvatného města.