Režisér Christopher Nolan natočil svůj druhý celovečerní film podle krátké povídky svého bratra Jonathana. Jeho hrdinou je třicetiletý Leonard, který se snaží vypátrat vrahy své ženy. Situaci mu však komplikuje skutečnost, že si sice vzpomíná na svůj život před vraždou, ale nepamatuje si, co bylo před pěti minutami. Leonard o svém handicapu ví, proto s sebou všude nosí fotoaparát a zapisuje všechny myšlenky a pokroky, které v pátrání učinil. K tomu mu slouží i jeho vlastní tělo, na kterém má vytetované nejdůležitější postřehy vyšetřování. Jak příběh postupuje, stává se stále nezřetelnějším, kdo je přítel a kdo nepřítel, kdo je oběť a kdo vrah. Jisté je jen jediné, že víme čím dál tím méně. Bílým místům v Leonardově paměti odpovídá i styl snímání filmu. Černobílý obraz se střídá s barevným, flashbacky a znovu se vracející scény tvoří kaleidoskop, který divákovi sugeruje stejný pocit zmatku a nejasnosti, jako má Leonard.