Ceněná Citová hodnota dojme v prosinci v Tady Vary a v lednu v kinech

Joachim Trier si před pár lety podmanil svět díky originální romanci Nejhorší člověk na světě (pokud jste ji neviděli, máte možnost na KVIFF.TV). I jeho oceňovaná novinka, citlivé komediální drama Citová hodnota, daleko přesáhla hranice Norska. V Cannes získala Velkou cenu, na podzim byla osmkrát nominována na Evropskou filmovou cenu, tento týden si přičetla stejný počet nominací na Zlatý glóbus a počítá se s ní i na Oscary. Snímek o komplikovaných rodinných vztazích vstoupí do českých kin příhodně v období vánočních a novoročních rodinných setkávání. Ve středu 17. prosince 2025 navštíví cyklus Tady Vary, do široké distribuce doputuje 8. ledna 2026.

Českému publiku se ceněný film poprvé ukázal na mimořádné projekci na 59. KVIFF, kde ho osobně představili dva herci, Inga Ibsdotter Lilleaas a Stellan Skarsgård. „Pracovat s Joachimem byl můj sen, věděla jsem, že to je skvělý režisér, a poznala jsem, že je i skvělý člověk. Herci se u něj cítí v bezpečí, svobodně,“ chválila Lilleaas tvůrce, jenž svou dráhu zahájil právě na KVIFF – za debut Repríza, který také najdete na KVIFF.TV, tu v roce 2006 získal cenu za režii.

Patriarcha hereckého klanu Skarsgårdových v novince ztvárňuje stárnoucího režiséra, který se prostřednictvím svého nového projektu snaží napravit vztahy se svými odcizenými dospělými dcerami (Lilleaas a Renate Reinsve). Když ta starší, sama úspěšná herečka, odmítne hlavní roli v jeho filmu, osloví místo toho s nabídkou americkou vycházející hvězdu (Elle Fanning). Přitom ale sestrám zapomene zmínit, že natáčení bude probíhat v jejich starém rodinném domě.

Jak Stellan Skarsgård reagoval na to, že si po dekádách různého režijního vedení mohl tuto úlohu sám vyzkoušet? „Mým prvním instinktem byla pomsta,“ vtipkoval herec, který má na kontě spolupráci s Larsem von Trierem, Ingmarem Bergmanem, Milošem Formanem i Václavem Marhoulem.

„Nakonec ale úplně nezáleží na tom, jakou profesi moje postava vykonává. Důležité je, že jde o umělce – což je jeho problém,“ vysvětluje Skarsgård. „Umění je jeho součástí. Je to jeho identita, něco, čeho se velmi těžko vzdává ve prospěch svého osobního života. Pokud totiž přistoupí na příliš velký kompromis, přestane být sám sebou. A to je jeho největší obava.“

V mnoha ohledech se tak dojemný snímek o mezigeneračních vztazích a tíze minulosti stává současně komentářem ke kinematografii a prostředkům, které v odlišných podobách nabízí svým tvůrcům i divákům – třeba jako způsob sebevyjádření. „Nejzajímavější část na vyprávění rodinného dramatu jsou věci, co si lidé navzájem nedokážou říct. Postava Stellana Skarsgårda se chce sblížit se svými dcerami, ale nemá pro to potřebný jazyk,“ popisuje Joachim Trier, jeden z největších talentů skandinávské kinematografie.