Stejně jako Tim Robbins, i Trine Dyrholm začala svůj KVIFF Talk vzpomínkou, čím chtěla být jako malá. "Chtěla jsem mít obchod s potravinami, abych měla zadarmo bonbony, nebo být filmová hvězda. Nějak se mi to ke mně hodilo.” Druhé přání se jí splnilo. I když přiznala, že má stále má strach, že ji už nikdo nezavolá s žádnou nabídkou, platí za nejoceňovanější dánskou herečku a doma má i Stříbrného medvěda z Berlinale za drama Komuna.
To natočila s Thomasem Vinterbergem, stejně jako průlomovou Rodinnou oslavu, nejúspěšnější snímek hnutí Dogma 95. “Tehdy jsme nevěděli, jak velké Dogma bude, vždyť jsme točili s tak malou kamerou. Všichni herci si obstarávali vlastní kostýmy i make-up, podíleli jsme se na vzniku filmu, připadalo nám to přirozené a hodně jsme se u toho bavili, “ říká herečka, která svou kariéru považuje za řetěz šťastných náhod a dřív než ve filmech se proslavila jako teen zpěvačka v dánském kole Eurovize.
Zapojená do procesu vzniku filmu je Trine ráda stále, během třetí sezóny seriálu Dědictví si dokonce zkusila dva díly režírovat. “Je i hercova zodpovědnost, aby jeho postava byla zajímavá,” říká Dyrholm. Na druhou stranu uznává také režiséry, kteří už mají o filmu jasnou predstavu jako Michael Haneke. A zahrát by si chtěla i u krajana Larse vonTriera. “Jsem jeho velká fanynka. Ne všech filmů, ale třeba když jsem viděla Melancholii, musela jsem zavolat svému kamarádovi, který na ní pracoval jako kameraman, abych se ujistila, že to je jen film.”
Jako umělkyně Trine Dyrholm hledá dobré projekty, komplexní postavy a výzvy. Tu pro ni může představovat třeba i romantická procházka mezi citroníky, jak zjistila při natáčení romance Susanny Bier Svatba mezi citróny. “Projít se tak, aby to nepůsobilo ironicky, bylo docela těžké,” zavzpomínala.
