Film nejdřív vzešel z osobní zvědavosti nad tím, jak se lidé vyrovnávají s intimitou, aby přerostl ve výzkum a vítěze letošního Berlinale. O snímku Touch Me Not, jenž se snaží navázat silné propojení a dialog s publikem nad tématy jako osobní prostor, intimita, postižení či krása a jinakost, debatovala během KVIFF Talk režisérka Adina Pintilie spolu s klíčovými protagonisty.
Motivace vstoupit do dokumentu se mezi představiteli lišila, často ale šlo o bourání konvencí, ať už o prostituci nebo tělesném postižení. „Ve společnosti je hodně rozšířené mylné vnímání o tělesném postižení, málokdo si dokáže představit, jaké to je žít s odlišným tělem,“ řekl během debaty v Kongresovém sále Christian Bayerlein.
Konceptuální film-dotyk se snaží divákům nastavit zrcadlo a zprostředkovat co nejbližší vzájemné působení s protagonisty. „Měla jsem za cíl vytvořit film, kde se divák neponoří do bubliny, cizího prostředí, jako je tomu obvykle, ale zůstane v přítomnosti a bude probíhat přímá interakce,“ říká Pintilie. Režisérka se dle vlastních slov snažila postavit do role, která má od postav odstup, pouze je směřuje k jednotlivé problematice – jako představy krásy či kontaktu. Také prostředí mělo dle Pintilie zachovat protagonisty v co největším pohodlí a klidu: „Natáčeli jsme v laboratoři, která byla bezpečným místem, kde jsme mohli v experimentovat.“
