Rutinní den důstojníka, popravčího z blízkého vězení. Vstává za úsvitu, posnídá, vyčte manželce zbytečnou útratu, vynese smetí, opatří paralyzovaného syna. Ve vězeňském sklepení vyslechne ortel nad přivlečeným odsouzencem. Tomu vytanou na mysli nesourodé vzpomínky na život. Po smrtícím výstřelu následuje předepsaná sklenice vodky. Vzápětí muž soucitně pozoruje pochodující vězně. Mine zaparkovaný vůz a vrací se domů autobusem. Popraveného ukládají do náklaďáku. Poté muž plní slib daný synkovi upoutanému na vozík. Jdou pouštět draka. Idylu překazí uličník, povalí vozík a vynadá chlapci do mrzáků. Muž brutálně zmlátí věčně opilého otce malého násilníka. Večer píše žádost o prodloužení svého pracovního úvazku. Potřebuje peníze na synkovu operaci. Zatímco usíná, náklaďák se řítí tmou. Bezútěšná a chladně nezúčastněná výpověď se vynořuje z povlovného záběru nočního dvorku mezi sídlištními domky. Vyjí psi, na lavici spí opilec. Audiovizuální dokumentárnost navozuje sugestivní atmosféru, aniž konkretizuje vročení hrdinova dramatu. Autor se záměrně vzdává hodnocení v duchu vyznání "Nesuďte a nebudete souzeni". Pro festival východoevropských filmů Chotěbuz je poctou, že film Papírový drak, který zde v roce 2002 získal Cenu Ekumenické poroty, je na MFF v karlových Varech uváděn v sekci Na východ od Západu.