Přestože James Joyce vydal svůj autobiografický román (vycházející z ranějšího textu Stephen Hero) poprvé v roce 1916 a teprve pak začal pracovat na svém nejznámějším díle - Odysseovi (1922), režisér Joseph Strick postupoval proti této historické chronologii. Příběh zrání spisovatelova alter ega Štěpána Dedala se tak na stříbrné plátno dostal až deset let po první Strickově joyceovské adaptaci (Daedalus se ovšem vyskytuje i v Odysseovi). Vyprávění zachovává základní rysy jakékoli klasické biografie, když hrdinu sleduje od raného dětství (od roku 1885, kdy jsou mu tři roky), stráveného v lůně rodiny, přes mučivý pobyt v církevní škole až na univerzitu. Jako umělec i muž se Štěpán formuje postupně a komplikovaně: vyhraňuje se vůči pokrytectví uvnitř církve i rodiny, konfrontuje zákazy a tabu s realitou a nezůstává chladný ani vůči soudobým politickým a názorovým proudům týkajícím se nezávislosti Irska a jeho podřízenosti Velké Británii. Formálně konvenčněji pojatý snímek se atmosférou i zvolněným vnitřním vypravěčským rytmem upíná ke Strickovu Odysseovi, k němuž tvoří svébytný pandán.