„Cokoliv dokáže Hollywood, dokážeme stejně dobře i my,“ jako by svým brutálním hororem, v Rakousku prvním svého druhu, vyzývavě říkali tvůrci. Tento hit loňských promítání na locarnském Piazza Grande kupí jednu děsivou scénu na druhou, a daří se mu tak proměnit jindy klidem prodchnutou, jako z pohlednice vystřiženou rakouskou krajinu v depozitář děsu a hrůzy. Film se odvíjí se soustředěnou cílevědomostí, má hutný střih a tlumené ladění barev, v násilných scénách efektním způsobem využívá detailní záběry. Těžkým rakouským dialektem, posilujícím dojem ospalé atmosféry maloměstského života, se odlišuje od podobných (velmi četných) hororů německé provenience.