Archív filmů Housenka / Caterpillar

Japonsko
2010, 85 min

Sekce: Horizonty
Ročník: 2010

Rok 1940, konec 2. čínsko-japonské války. Poručík Kurokawa se vrací domů jako mrzák bez končetin, jako muž-housenka. Protiválečné drama režiséra Kodžiho Wakamacua, který kdysi proslul coby tvůrce japonských erotických snímků „pinku eiga", patřilo mezi nejkontroverzněji přijatá díla letošní berlínské soutěže. Šinobu Teradžima, představitelka hlavní ženské role, získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon.


Synopse

Existuje něco jako spravedlivá válka, když v každém konfliktu se lidské bytosti navzájem zabíjejí a páchají na sobě nepředstavitelná zvěrstva? Poručík Kurokawa toto vše zažil na vlastní kůži. Nejprve byl tím, kdo mučí, znásilňuje a bere životy. Píše se rok 1940, je konec druhé čínsko-japonské války a Kurokawa se vrací domů jako válečný hrdina. Jeho hruď zdobí řada vyznamenání. Hruď, přesněji trup s hlavou, je však to jediné, co z drsného vojáka a kdysi i krutého a násilnického manžela zbylo. V rodné vesnici na něj čeká jeho žena Šigeko, jejíž povinností vůči rodině, vesnické komunitě a vlastně celému císařství je s nejvyšší obětavostí se postarat o muže-housenku, o nemluvící tělo, které se neustále dožaduje jídla a sexu. Jeden z nejkontroverzněji přijatých filmů letošní berlínské soutěže je působivé, silně protiválečné intimní drama, natočené s minimálním rozpočtem a v podstatě za účasti pouhých dvou hereckých představitelů, kteří podávají strhující výkony. Šinobu Teradžimová, představitelka Šigeko, si nakonec z Berlína odnesla cenu za nejlepší ženský herecký výkon.

Režie

Kodži Wakamacu (1936, Wakuja, Japonsko) se v 17 letech dostal do Tokia a později se stal členem jakuzy. Po propuštění z vězení napsal o svých zážitcích knihu. Od roku 1959 pracoval pro televizi, o čtyři roky později natočil svůj první film a stal se úspěšným představitelem žánru „pinku eiga", japonských erotických snímků. V roce 1965 založil produkční společnost Wakamatsu Production, jejímž prvním filmem se stal Kabe no naka no himegoto (Tajemství za zdí), uvedený v soutěži Berlinale. V roce 1976 produkoval Koridu lásky N. Óšimy. V 60. a 70. letech točil až 10 filmů ročně (řada z nich byla v mnoha zemích zakázána). Nový festivalový úspěch se dostavil v roce 1971, kdy byly dva z jeho snímků, Okasareta hakui (Znásilnění andělé, 1967) a Seizoku (1970), uvedeny v Cannes. Jeho předposlední, kritikou ceněný film Džicuroku rengô sekigun: Asama sansô e no miči (Spojená Rudá armáda) zařadilo Berlinale do programu sekce Forum v roce 2008.

Kontakty

Dissidenz International
52 rue Charlot, 75003, Paris
Francie
Tel: +33 1 427 788 20
Fax: +33 1 427 788 19
E-mail: bqtran@dissidenz-intl.com
www: www.dissidenz-intl.com

O filmu

Barevný, 35 mm

Sekce: Horizonty
   
Režie: Koji Wakamatsu
Scénář: Hisako Kurosawa, Deru Deguchi
Kamera: Tomohiko Tsuji
Hudba: Sally Kubota, Yumi Okada
Střih: Shuichi Kakesu
Produkce: Koji Wakamatsu, Noriko Ozaki
Výroba: Wakamatsu Production, Inc., Skhole Corporation
Hrají: Shinobu Terajima, Shima Ohnishi, Ken Yoshizawa, Keigo Kasuya, Emi Masuda, Keigo Kasuya
Kontakt: Dissidenz International
YouTube

Festival na síti: Instagram Youtube Twitter Facebook

© 2020 FILM SERVIS FESTIVAL KARLOVY VARY, a.s. festival@kviff.com +420 221 411 011 Všechny kontakty

Seznam zapojených kinSeznam zapojených kin PartneřiPartneři
ProgramProgram Obecné informace Obecné informace
HistorieHistorie GalerieGalerie
Festivalový deníkFestivalový deník
HistorieHistorie KontaktyKontakty
Archív filmůArchív filmů KVIFF TalksKVIFF Talks
Industry Days 5.7 - 8.7.Industry Days 5.7 - 8.7. KontaktyKontakty
VideogalerieVideogalerie GalerieGalerie
KontaktyKontakty
HistorieHistorie Průvodce festivalemPrůvodce festivalem