„Plátek je buď pozitivní, anebo zlomyslný, záleží na povaze toho, kdo jej vydává," praví se ve filmové poctě americké novinařině a zároveň v jednom z Fullerových nejosobnějších filmů. Na začátku padesátých let využil už zavedený filmař práva věnovat se vedle smluvních závazků ke studiu Fox nezávislému projektu a za vlastních 200 tisíc dolarů natočil snímek, jehož titul odkazuje k ulici na jižním Manhattanu, kde se zrodila americká žurnalistika. Sem zasadil příběh novináře Phinease Mitchella, pruďase a idealisty, který v osmdesátých letech 19. století s pomocí několika zapálených přátel rozjíždí vydávání vlastního deníku. Okamžitá popularita The Globe, která je plodem Mitchellovy nakažlivě umanuté snahy být za každou cenu pravdivý a bít se za práva obyčejných lidí perem i pěstmi, je trnem v oku bohaté vydavatelce konkurenčního plátku Charitě Hackettové. Situace eskaluje v okamžiku, kdy souboj idejí přerůstá v násilný konflikt a přesouvá se od stolů potřísněných inkoustem do ulic. Ve scénáři prototypu nezávislých filmů se Fuller vyznal z lásky a hrdosti k profesi, jež v mládí zásadně ovlivnila jeho další životní směřování. Park Row je kinematografická deklarace idealismu, která se nevyhýbá sentimentu a doslova zvedá ze sedaček razancí a strhující energií.