Mami, já se bojím je koktejl namíchaný z traumat, strachů, nešťastných lásek a nejrůznějších nadějí. Film zachycuje život několika rodin a jejich sousedů, je propletený s tematickými sekvencemi plnými radostných popisů lidské existence a pocity strachu navozenými často vychvalovanými kroky k mužské dospělosti. Film se intenzivně zabývá otázkou vztahu člověka k vlastnímu tělu a drahý prsten putuje od jednoho k druhému, aby ztělesnil opravdovou lásku. Režie filmu a sociální vazby postav zrcadlí dokonale romantizující a kolorovanou verzi jedné staré istanbulské čtvrti, která již byla pohlcena městskou gentrifikací. Je to hutný film, v němž Erdem dál rozvíjí svůj zájem o opakované používání obrazů a zvuků spolu s umělým kolorováním, o početné filmové obsazení a přirozené lidské obavy, které se objevují všude na světě. Erdem to všechno propojuje do žertovné a poněkud melancholické harmonie.