Jako „příběh o pokřiveném dospívání na pozadí doby, jež sama dospívala“ charakterizuje režisérka záhadné drama z dívčí školy, zasazené do roku 1969. Šestnáctileté Abbie a Lydia jsou nejlepší kamarádky. Školní tragédie odstartuje záhadnou epidemii. Podle autorit se nic neděje, ale Lydia takovou verzi odmítá. Odpovědí jí je nečekané, pohřbené tajemství. Přiznanou inspirací byl u výrazně múzického filmu, zachycujícího s formální lehkostí pocity dívek i atmosféru doby, poetický realismus Pikniku u Hanging Rock (Picnic at Hanging Rock, 1975) a způsob, jakým režisér Roy Andersson zachytil ve Švédské lovestory (En kärlekshistoria, 1969) sexualitu dospívajících. „Rok 1969 byl fascinující. Lidé přistáli na Měsíci, ale Britové si zároveň stěžovali na novou padesátipencovou minci. Postavy mého filmu jsou příznačné pro svoji dobu, teenageři, kteří se snaží objevit něco nového, zatímco dospělí se ohlížejí zpátky, neschopní opustit minulost,“ říká režisérka.