Lyrická geometrie citů, v níž tři deštníky rozdělují a spojují obě hlavní postavy. Lhostejnost i smutek jsou vyjádřeny dokonalou zkratkou, v níž věci zastupují neviditelnou duši. Déšť a náhodně rozbitý květináč s orchidejemi proto můžou přinést naději, která se nevešla do slov.
