V roce 1991 vydal tehdy desetiletý Flavio Cabobianco knihu s new age tematikou Přicházím ze Slunce, z níž se stal argentinský bestseller. Spolu s bratrem Marcosem v ní předkládají své myšlenky o životě na mimozemských úrovních a úvahy o ontologii univerza, jimi rozvíjené už od předškolních let. Dvacet let poté kývne Flavio na nabídku mladého dokumentaristy, který by o zázračném dítěti a jeho rodině rád natočil film. Když však Flavio postupně zjišťuje, že jej Solar neukazuje jako geniálního spisovatele, ale spíše jako osamělého mladíka se zraněnou duší, rozhodne se zakročit… Netradiční dokumentární portrét o jednom nešťastném dětství ve vleku rodičů? Psychologická studie ambiciózního a k sobě nekritického mladého muže? Nebo nelítostná přetahovaná mezi tvůrcem a protagonistou o pomyslnou režisérskou židli? Ať už je Solar tím, či oním, pochopíme, že dát kameru z ruky nemusí být vždy ten nejlepší nápad. Jenže co když je přepuštění autorských otěží jediná cesta, jak zachránit svůj film?