Nejdůležitější okamžiky v životě Gorana, chorvatského rekordmana ve volném potápění, se odehrávají výhradně pod vodou. A jelikož jsou spíše než dramatičností provázeny tichem a stoickým klidem, zvolila si dějovou střídmost za svůj nástroj i debutující režisérka. V dlouhých záběrech zachycuje všeprostupující nehybnost šampionovy každodennosti, ať už se jedná o pokusy překonat světové rekordy v zadržování dechu, nepředstavitelně hluboké ponory na otevřeném moři, pravidelné lékařské kontroly, nebo zcela všední činnosti. Na hranici lidskosti útočící výkony se svou extrémností vzpírají racionálnímu diváctví. Po každém Goranově nádechu tak propadáme fyzickému spoluprožívání jeho stavu, až zčistajasna přijde emoční pád do hlubiny tmavomodrého oceánu, kde nahoře vypadá stejně jako dole. Hranice mezi mdlobou způsobenou nedostatkem kyslíku a nenávratným překročením lidských možností se ztrácí; následuje už jen strnulost v limbu. A pak přijde výdech.